V mnoha pohádkách se lidé snaží uvažovat, jaké by to bylo umět mluvit se zvířaty. Technologie postupuje dál a lidé již začínají využívat obrovský potenciál, který skýtá umělá inteligence, aby jim pomohla přeložit alespoň některé fráze ze zvířecí řeči do lidské. Možná jste si všimli, že váš pejsek štěká jinak, když má hlad něž když chce někoho zastrašit.

Na Kalifornské univerzitě Berkeley se pokouší o poměrně sebevědomou věc. Chtějí se pomocí umělé inteligence dorozumět s největšími obyvateli naší planety – velrybami, a to konkrétně s vorvani. Vorvani mezi sebou komunikují pomocí speciálních zvuků o 200 decibelech. Lidé se teď snaží najít nějaká pravidla či gramatiku, na základě které spolu komunikují.

Celý projekt pak nese jméno Cetacean Translation Initiative (CETI). Jazykovědec, Gasper Begus, z Kalifornské univerzity ale poukazuje na to, že sběr dat může být náročný a že se potýkají s naprosto neznámou formou komunikace. Proto spolu se svými kolegy připravil i několik dronů, které budou značkovat velryby, zaznamenávat jejich zvuky, orientac, rychlost či teplotu.

Zdroj: Shutterstock

Dá se předpokládat, že díky poměrně velkému mozku mají vorvani dostatečnou kapacitu na sofistikované myšlení i komunikaci, a to včetně sociálních interakcí. Podle doposud zjištěných faktů se vorvani sdružují do rodin a klanů a každý tento klan má dokonce svůj vlastní dialekt.

Na dešifrování komunikace vorvaňů se podílí laureátka Turingovy ceny, Shafrira Goldwasserová. Právě ta předkládá umělé inteligenci nejrůznější data a zvuky k analýze. V tomto případě je velký problém u ověřování poznatků. Vědci totiž nemají jediný způsob, jak ověřit, zda je jejich teorie správná či nikoliv.

Umělá inteligence vyvíjená Goldwasserovou a Begusem se pak snaží chovat jako malé dítě. Učí se pouze napodobováním a představivostí. Je jasné, že důležité pro každou umělou inteligenci je mít co největší soubor dat. Proto také vědci zkouší přijít s dalšími drony či robotickými rybami, které by odposlouchávali rozhovory vorvaňů.