Od doby, kdy byly bankami do praxe zavedeny platební karty, se snaží bezpečnostní experti přijít na způsob, jakým by se daly bankovní účty klientů co nejlépe ochránit. Platební kartu může totiž zneužít teoreticky kdokoliv, kdo ji vlastní a zná k ní PIN. To je neodolatelná příležitost pro zloděje, protože nezanedbatelná část klientů si zkrátka svůj PIN nepamatuje, a proto ho nosí chytře napsaný poblíž karty.

Nyní by se bezpečnost platebních karet ve Velké Británii měla posunout zase o kus dál. Nové platební karty by totiž měly mít integrovanou čtečku otisku prstů. Jedná se o celkem odvážný krok, protože je všeobecně známo, že bankovní instituce jsou velice opatrné se zaváděním nových technologií, protože ve hře je velké množství peněz.

Prozatím existují u některých bank pouze platby přes mobilní telefon, u kterých lze využít čtečku otisků prstů integrovanou na mobilním telefonu klienta. Nové platební karty by měly mít tuto čtečku přímo integrovanou v sobě. Celá tato technologie by se v půlce dubna měla přesunout do fáze testování na další tři měsíce u zhruba 200 zákazníků Natwest a Royal Bank Scotland. Karta s NFC čipem a čtečkou otisků prstů bude mít zároveň systém napájení čtečky bezdrátově pomocí platebního terminálu.

Celý platební proces bude tak daleko jednodušší, protože zákazník při platbě pouze přiloží prst ke své kartě a platba bude autorizována bez nutnosti zadávat PIN. Vzor pro otisk prstu majitele karty by měl být uložen pouze na kartě a ne na serverech banky, proto by neměl hrozit žádný hromadný útok. Tento vzor však bude nahrán na kartu přímo v bance u přepážky, proto se nabízí otázka, zda si banka přeci jen nebude nějakým způsobem zálohovat tyto otisky.

Bez pochyby se dá konstatovat, že tato technologie je bezpečnější než PIN, který se dá zjistit pouhým pozorováním majitele karty při zadávání. Další otázkou zůstává i způsob zabezpečení vzorového otisku prstu v samotné kartě, protože při nedostatečném zabezpečení vzoru je i v tomto případě možné zneužití. Podobný nápad se sice již několikrát objevil, ale téměř vždy pohořel právě na bezpečnosti či problémové realizaci.