DNA je polymer v podobě řetězce nukleotidů. Nukleotidy jsou složeny z cukru deoxyribózy, fosfátové skupiny a jedné ze čtyř nukleových bází (A - adenin, T - thymin, G - guanin a C - cytosin). Informační funkcí plní právě báze. Mezi protilehlými bázemi obou vláken naší DNA se vytvářejí vodíkové můstky, a to mezi guaninem a cytosinem (G – C) nebo mezi adeninem a thyminem (A – T). Díky rozluštění lidského genomu už víme, že naše DNA obsahuje přes 6 miliard znaků.

Australský fyzik Derek Muller přišel se zajímavým zjištěním, když aplikoval binární princip na lidskou DNA. Muller přiřadil dva bity informací pro každou molekulu DNA. Když převedeme tyto bity na byte, tak zjistíme, že celý lidský genom se vejde na jediné DVD, protože obsahuje pouze 1,5 GB dat.

Bohužel 99,9 % z těchto dat sdílíme i s ostatními lidmi, takže to co nás odlišuje v genomu od ostatních lidí a dělá nás tak unikátními, je zhruba jen megabyte dat. Tedy teoreticky můžete osobnost člověka nahrát na jedinou disketu, a to ještě bez komprimace… :-)

Lidské tělo ale není samozřejmě složeno jen z jediné buňky. Odhaduje se, že lidské tělo dospělého jedince obsahuje něco přes 40 000 000 000 000 buněk. Když toto číslo vynásobíme zmíněnými 1,5 GB daty, tak zjistíme, že průměrný lidský jedinec je složen ze 60 ZB dat (číslo 60 a za ním 21 nul). Jen tak pro představu: odhaduje se, že v roce 2020 bude celosvětový podíl digitálních informací dosahovat 40 ZB dat.