Proto přišli tamní odborníci s nápadem postavit největší kosmickou loď, kterou kdy lidstvo postavilo. Její délka by měla být alespoň jeden kilometr. Jen pro porovnání můžeme uvést, že pro výstavbu Mezinárodní vesmírné stanice bylo zapotřebí tricet misí, a to je zhruba desetkrát menší.

Čínský vesmírný program se rozrůstá

Na druhou stranu musíme uznat, že v dnešní době jsou lepší rakety, které dokáží unést větší náklad. Nícméně by se stále jednalo o velice drahou a těžce proveditelnou srandu. Zpráva o největší kosmické lodi je spíše úvahou Čínských odborníků a vývojářů než oficiální oznámení. To nic ale nemění na tom, že čínský vesmírný program se rapidně rozrůstá všemi směry. Nedávno se například vrátila sonda z Měsíce s kousky měsíčních hornin.

Dalším úspěchem čínského vesmírného programu je třeba postupné budování jejich vlastní vesmírné stanice Tiangong. Otázkou také je, proč by vůbec někdo uvažoval o tak obrovské kosmické lodi? Odpověď je jednoduchá, tato velká kosmická loď by dokázala lépe simulovat umělou gravitaci, a tím vlastně pomohla minimalizovat nežádoucí účinky, které má pobyt ve vesmíru na člověka. To by se dalo využít zejména při dlouhých letech, jako je plánovaná cesta na Mars.

Jak nejlépe napodobit gravitaci?

Nejideálnějším způsobem, jak simulovat umělou gravitaci je totiž velká rotující konstrukce. Něco podobného bylo vidět i ve známé „bodnovce“ s názvem Moonraker, kde měli kosmickou loď obdobných tvarů, která také rotovala a tím vytvářela gravitaci. Těžké je ale odhadnout správný počet otáček, protože příliš rychlé otáčení celé konstrukce může vyvolat i nevolnosti u posádky.

Na základě pokusů se ale osvědčilo, že optimální jsou zhruba dvě otočky za minutu. Vědci se však dotazovali, jak velká by musela konstrukce být, aby posádka při otáčení měla pocit stejné gravitace, jako na Zemi. Odpověď je okolo jednoho kilometru. Zde pak máme i myšlenkové pochody a úvahy čínských vědců, proč zrovna takto velkou konstrukci.