Když NASA 6. srpna 2012 poslala rover Curiosity do kráteru Gale, šlo o dlouhodobý experiment. Cílem nebylo najít život v přímém smyslu, ale pochopit, jestli tam někdy mohly existovat podmínky, které by ho umožnily.

Po více než deseti letech práce se ukazuje, že Mars si některá svá tajemství drží opravdu dlouho. V oblasti Glen Torridon, konkrétně v části Knockfarrill Hill, rover odebral vzorky hornin starých zhruba 3,5 miliardy let. A právě v nich se podařilo najít něco, co stojí za pozornost.

Pomocí přístroje Sample Analysis at Mars, známého jako SAM, vědci identifikovali více než dvacet různých organických molekul. Nejde jen o jednoduché sloučeniny. Některé obsahují dusík nebo síru, tedy prvky, které na Zemi běžně vstupují do procesů spojených se vznikem života.

Zásadní roli sehrál chemický experiment s látkou tetramethylammonium hydroxid. Právě ten umožnil rozložit složitější organické struktury a „rozkrýt“ jejich základní stavební prvky. Podle Amy Williams z University of Florida, která výzkum vedla, šlo o první použití této metody mimo Zemi.

Výsledky pak tým publikoval v časopise Nature Communications a ještě předtím si je několikrát ověřil. Nešlo o jednorázové měření, ale o postupné skládání důkazů.

Mars je chemicky bohatší, než jsme si mysleli

To, co na první pohled vypadá jako jen další objev, má širší dopad. Dlouho se totiž předpokládalo, že organické látky na Marsu nemají velkou šanci přežít. Povrch planety je vystaven silnému záření a geologické procesy časem většinu podobných stop zničí.

Jenže právě tohle Curiosity trochu nabourává. Rozmanitost nalezených molekul naznačuje, že se v marťanských horninách dokázala zachovat chemická pestrost po miliardy let. A to je pro vědce zásadní informace.

Zároveň ale přichází střízlivění. Přítomnost organických molekul automaticky neznamená, že na Marsu někdy existoval život. Stejné látky mohou vzniknout i bez biologických procesů. Například čistě geologicky nebo jako důsledek dopadu meteoritů.

Původ těchto molekul je teď hlavní otázkou. Vědci pracují se dvěma scénáři. Buď vznikly přímo na Marsu bez účasti života, nebo se na planetu dostaly z vesmíru, třeba jako součást prachových částic či kometárního materiálu.

Zajímavé je, že podobné signály zachytil i rover Perseverance, který pracuje v jiné oblasti Marsu. Používá sice jiné přístroje, ale výsledky se v některých bodech shodují. To posiluje představu, že organický uhlík není na Marsu výjimkou, ale spíš běžnější součástí jeho historie.