Diablo 2 už tu s námi je 20 let a dosud nezemřelo. Kdo se ještě ke hře vracíte?
Druhý díl Diabla vyšel 29. června 2000 a rozhodně se nedá říct, že ho nikdo už nehraje. Blizzard (dnes Activision Blizzard) se o tuto hru snaží starat i po takové době. V roce 2010 byla skrze patch 1.13 do hry přidána možnost "reset skills" a i když už je to nějaká doba, mám dojem, že o této funkci lidé mnoho nevědí. Přitom hra díky tomu nabízí změnit svůj build až třikrát za postavu (jeden respec bod za jednu obtížnost). Lze to provést dvěma způsoby:
- Prvním je jednoduše splnit první úkol v prvním aktu - Den of Evil. Od té doby se u Akary objeví možnost Reset skills. Samozřejmě ji můžete využít až později - například takový nekromant to měl u Duriela a Diabla opravdu těžké a tohle přijde vhod.
- Druhý způsob je spojení čtyř esencí v Horadrikově kostce, které padají náhodně z těchto bossů každého aktu: Twisted Essence of Suffering (Andariel nebo Duriel); Charged Essence of Hatred (Mephisto); Burning Essence of Terror (Diablo); Festering Essence of Destruction (Baal)
Po spojení vypadne Token of Absolution, čímž získáte požadovaný respec bod.
Diablo 2 i bez datadisku bylo opravdu inovativní. Hráče tohoto žánru akčního RPG čekalo překvapení v podobě dobývání světa na povrchu a to hned v několika lokalitách. Poušť, bažiny a v datadisku LoD mrazivá tundra. Nové mechaniky (tvorba postavy, waypointy...), úžasný soundtrack, mnoho předmětů a dalšího obsahu čekalo na hráče k objevení. Datadisk pak přidal k původním pěti postavám další dvě, plus další předměty, recepty do Horadrikovy kosty atp.
O úspěchu a oblibě svědčí počet prodaných kusů - přes sedmnáct milionů. Zdálo se, jakoby tvůrci chtěli využít všech nepoužitých nápadů z prvního dílu a popustili uzdu fantazie a klidně zakomponovali nové prvky a rozhodně se nebáli počtu inovací a radikálním změnám vizuální stránky hry. První díl se totiž odehrával v kobce, v podzemí, kterým hráč postupoval do nižších pater.
Hranice světa ve dvojce vyřešili tvůrci zdmi, skalisky, řekami a i když docházelo mezi samotnými vývojáři ke spekulacím, jestli to nenarušuje chod hratelnosti, nikdy jsem neslyšel a nečetl, že by si někdo stěžoval na ono řešení limitů průzkumu náhodně generovaného (s novou postavou vždy nové rozložení, nebo při změně z celkem třech obtížností) světa.
Vývoj nakonec vypadal úplně jinak, než jak bylo zamýšleno, a veškeré prvky nakonec ani ve hře být nemusely - včetně pokročilejší tvorby postavy a hlavně její unikátnost v hráčovy individualitě sestavení. To všechno vycházelo z bojůvek mezi vývojáři Blizzard North a mateřskou společností Blizzardem - obě strany měly dost odlišné představy o hře při jejím samotném dokončování.
Nakonec našli společnou řeč a vzniklo Diablo 2 i s datadiskem, jak ho známe, které se dodnes hraje, jak ve hře jednoho hráče, tak v režimu více hráčů. A tak tedy poděkování tvůrců svým rodinám a nejbližším, uvedené v manuálu a v titulcích ve hře, opravdu věřím a lze vzpomínat jen v dobrém na "promarněný" čas u této hry.
Vracíte se občas ke hře Diablo 2 a jak vzpomínáte na první spuštění? Zdlouhavá instalace z třech CD disků, které se během instalace musely ještě postupně prohazovat k účelu plné instalace, byla tehdy snad jediná výtka. Dnes Diablo 2 i s datadiskem můžete stáhnout přes oficiálního klienta.
Zajímavým faktem zůstává, že i po letech lidé přicházejí na jednotlivé buildy postav, které jsou fascinující. Za mě je to určitě Paladin - Pacifist, které umožňuje projití hrou bez jediného útoku.
Komunita kolem hry zůstává stále aktivní a jistě ji potěšilo oznámení na práci Diablo IV, které se má vrátit právě k temnosti, atmosféře druhého dílu.