Představa, že mezi dvěma lidmi na planetě existuje jen několik mezikroků, fascinuje už desítky let. Dříve šlo spíš o zajímavou teorii. Dnes se k ní věda vrací s mnohem tvrdšími daty a překvapivým závěrem. Takzvaných šest stupňů oddělení totiž nemusí být náhoda ani historická kuriozita, ale přirozený důsledek toho, jak lidé budují vztahy.

Základ této myšlenky položil už v roce 1967 psycholog Stanley Milgram z Harvardovy univerzity. Ve svém známém experimentu rozeslal dopisy náhodným lidem ve Spojených státech a požádal je, aby je předali konkrétní osobě v Bostonu. Podmínka byla jednoduchá. Každý mohl oslovit pouze někoho, koho osobně znal. Výsledek byl překvapivý. Dopisy, které skutečně dorazily do cíle, prošly v průměru jen šesti lidmi.

Šest kroků není náhoda

Milgramův experiment měl své limity. Mnoho dopisů se nikdy nedostalo do cíle. Přesto se jeho závěry opakovaně potvrdily v moderním prostředí. Analýzy sociálních sítí ukazují podobná čísla. Uživatelé Facebooku jsou od sebe vzdáleni zhruba pět až šest kroků. Stejný vzorec se objevuje i v e-mailových sítích, vědeckých spolupracích nebo třeba mezi filmovými herci.

Nový pohled přináší studie publikovaná 31. května 2023 v odborném časopise Physical Review X. Na výzkumu se podílel mezinárodní tým vědců z Izraele, Španělska, Itálie, Ruska, Slovinska a Chile. Jedním z hlavních autorů je profesor Baruch Barzel z Bar-Ilan University.

Zdroj: Shutterstock

Podle této práce není krátká vzdálenost mezi lidmi výsledkem náhody, ale přirozeného procesu. Každý člověk si totiž buduje vztahy tak, aby z nich měl co největší přínos. Nejde jen o počet kontaktů, ale o jejich kvalitu. Výhodné je být propojený s lidmi, kteří spojují různé skupiny. Takové postavení zvyšuje přístup k informacím i vliv.

Jenže vztahy něco stojí. Čas, energie i pozornost mají své limity. Lidé proto své kontakty neustále upravují. Některé posilují, jiné nechávají postupně zaniknout. Právě tento neustálý pohyb podle vědců vede k překvapivě stabilnímu výsledku.

„Když jsme to matematicky spočítali, vyšel nám pozoruhodný výsledek. Sociální vzdálenost se vždy ustálí kolem čísla šest,“ uvedl profesor Baruch Barzel. Podstatné přitom je, že jednotlivci neřídí žádný celek. Každý jedná sám za sebe. Přesto jejich chování vytváří strukturu, která se opakuje napříč celým světem.

Rychlost, která má dvě tváře

Takto propojený svět má zásadní dopady. Krátké vzdálenosti mezi lidmi umožňují rychlé šíření informací. Trendy, nápady i zprávy se dokážou rozšířit během několika kroků. Stejný mechanismus ale vysvětluje i opačný jev.

To, co se dostane do oběhu, nemusí být pravda. V prostředí hustých sociálních sítí se i neověřené informace šíří podobně jako virus. Stačí několik spojení a dostanou se k lidem na druhém konci světa. Pandemie covidu ukázala, jak rychle se mohou šířit nejen nemoci, ale i panika nebo zkreslené informace.

Na druhou stranu právě tato propojenost umožňuje i vznik mezinárodní spolupráce. Tým vědců, který na studii pracoval, je sám důkazem. Lidé z různých koutů světa se dokázali propojit a společně vysvětlit fenomén, který popisuje celý globální systém vztahů.