Díky myšlence malého vesmírného plavidla bychom cestu k nejbližší hvězdě mohli zvládnout během života jedné generace. Výzkum projektu Breakthrough Starshot, podpořený částkou 100 milionů dolarů, bude nyní ověřovat, zda je mezihvězdné cestování miniaturní sondy s velkou "plachtou" poháněnou silným laserem ze Země vůbec možné.

„Dnes jsme se zavázali k dalšímu velkému vesmírnému skoku,“ řekl Hawking na tiskové konferenci. Revoluční je na celém konceptu myšlenka „nanolodi“, nazvané StarChip, kterou nebude problém uchopit mezi dvěma prsty a vážit by neměla více jak jeden gram.

Počítač, komunikátor a zdroj v jednogramovém balení? Takový je StarChip

Miniaturní sonda/loď/čip, ať už to nazveme jakkoliv, bude po vzoru tzv. vesmírných plachetnic uchycena k velké a extrémně lehké plachtě, do níž však bude vyslán laserový paprsek o výkonu 100 gigawatt.  To by mělo být dost na to, aby StarChip zrychlil na 20 procent rychlosti světla během několika minut. 

Záznam včerejší konference:

K nejbližší hvězdě mimo naší soustavu, Alpha Centauri, by cesta běžného vesmírného plavidla trvala dlouhých 30 000 let. Gramový prcek by to mohl díky vysoké rychlosti zvládnout za pouhých 20 let, přičemž by měl být schopný zaslat zpět na Zemi data z měřících přístrojů.

Ano, i s těmi se počítá, takže vedle laserového vysílače pro komunikaci se Zemí na těle StarChipu můžeme očekávat fotoaparát, základní počítač a malý plutoniový generátor. Na objekt o velikosti jednoho gramu to zní jako sci-fi, ale všichni dobře víme, co dokáže pár let výzkumu.

Existuje život i jinde? Otázka pro Hawkinga...

Místo, aby vědci vyslali pouze jedno takové zařízení, počítá projekt podle Milnera se startem stovek až tisíců takových zařízení. Výzev, které před projektem stojí jsou spousty, z čehož plyne i fakt, že zatím není stanoveno datum, kdy by měla být mise realizována. 

Projekt by měl mít i díky zvučným jménům, jako je Stephen Hawking mít dostatek prostředků pro ověření správnosti teorie a vyvinutí nebytných technologií. Podpořil jej mj. i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, nebo Ann Druyanová, což je vdova po astronomovi Carlu Saganovi, který přišel s myšlenkou mezihvězdné plachetnice už v roce 1976. Program bude vznikat pod vedením Peta Wordena z NASA.

Hlavním cílem mise, pokud jednoho dne k Alpha Centauri opravdu poletí, bude zkoumat základní otázky ohledně existence života ve vesmíru. Díky dostatku finančních prostředků si výzkumníci od programu slibují mnohé. A nám nezbývá než věřit, že se vše povede a my si za nějakých těch 30 let budeme moci prohlédnout obrázky vzdálené hvězdy a možná i něčeho dalšího...