Historie Rubikovy kostky: Jak vznikla, kdo ji vynalezl a jak se stala populární
Rubikova kostka je již několik desítek let až ikonickou hračkou, i když původně ji její autor Ernő Rubik sestavil jako pomůcku pro své studenty matematiky na maďarské univerzitě. Její popularitu dokládá i více jak 350 milionů prodaných kusů.
Zdroj: Shutterstock
Rubikova kostka je jednou z nejznámějších hraček na světě. Tuto třídimenzionální skládačku složenou z 27 menších kostek, které se dají posouvat a otáčet, vynalezl maďarský profesor architektury Ernő Rubik v roce 1974. Zde je příběh o tom, jak vznikla Rubikova kostka, kdo ji vynalezl a jak se stala populární po celém světě.
Ernő Rubik, který v té době pracoval jako profesor na Maďarské akademii věd, vymyslel Rubikovu kostku jako pomůcku pro výuku třídimenzionální geometrie. Kostku však nakonec nevyužil jen jako pomůcku, ale začal sI s ní hrát a zkoumat, jak ji složit zpět do původního stavu. A právě to se ukázalo jako nesmírně obtížné.
Zdroj: Shutterstock
Rubikův vynález se stal ikonou 80. let a dodnes patří mezi nejoblíbenější hračky na světě. Existuje mnoho různých variant kostky, včetně kostky s 2x2 nebo 4x4 kostek a dokonce i kostky s deseti nebo dvaceti stranami.
Zrození Rubikovy kostky: Ernő Rubik a jeho vize
Ernő Rubik se narodil 13. července 1944 v Maďarském hlavní městě, byl známý maďarský sochař, vynálezce a profesor architektury na Maďarské akademii věd. Celý život přitahovaly Rubika tvary a geometrie, což byl také důvod, proč se rozhodl architekturu vystudovat.
Mezi roky 1971 až 1975 pracoval na pozici profesora aplikovaného umění na Budapešťské univerzitě, kde vedl originální matematické přednášky. Místo počítání složitých integrálů a matic se zde totiž vymýšlely nejrůznější hlavolamy a také sám Rubik řadu hlavolamů dával svých studentů k vyřešení, aby si otestoval kvalitu hlavolamů, jejich složitost i podpořil tvůrčí přístup svých studentů.
V tomto období pak spatřil světlo světa i jeho nejslavnější hlavolam nesoucí jeho jméno – Rubikova kostka. Stalo se tak konkrétně 19. května 1974. O patent však zažádal až o pár měsíců později, a to 30. ledna 1975. Mnohokrát dostal od novinářů, známých i studentů otázku, jakým způsobem byla Rubikova kostka vynalezena. Vždy odpovídal jednoduše: „Snažil jsem se zkrátka vymyslet nějaký dobrý matematický úkol pro své studenty.“
První prototypy a vývoj Rubikovy kostky
I Rubikova kostka prošla svým vývojem, protože první prototyp se Ernő Rubik nejprve pokusil sestrojit jako kostku složenou z papíru, ale brzy zjistil, že papír se příliš rychle trhá a kostka se nedá správně posouvat. Nakonec se rozhodl vyrobit kostku z dřeva a s pomocí kuličkových ložisek zajistit, aby se dala snadno otáčet. V roce 1974 měl Rubik hotovou první verzi kostky a začal ji zkoumat a testovat.
Kostka se mu však stala tak obtížnou, že s ní trávil celé hodiny a nikdy se mu ji nepodařilo složit zpět do původního stavu. Druhý prototyp pak postavil z obyčejných dřevěných krychliček svázaných gumičkami. Důvod byl prostý – dřevo je obecně dobře dostupným a levným materiálem, který dokázal Ernő Rubik opracovat, aniž by k tomu potřeboval zvláště vybavenou dílnu či složité a drahé profesionální stroje.
Kostka pak držela pohromadě pomocí obyčejných gumiček. Svůj úspěch Rubikova kostka zaznamenala již při prvním kontaktu se studenty, kteří její originalitu ocenili. To byl impulz pro Rubika, aby si svůj originální hlavolam nechal patentovat, čímž neskončil a hned po udělení patentu se maximálně zasadil o její masovou výrobu.
Cesta Rubikovy kostky a počátky masové výroby
Je však jasné, že novému hlavolamu a jeho potencionálnímu úspěchu málokdo věřil, snad kromě Ernő Rubika. Našel však jednu poměrně malou společnost, která se zabývala výrobou šachových figurek a která s výrobou souhlasila. Tenkrát se však nejmenoval hlavolam Rubikova kostka, ale Ernő Rubik ji pojmenoval „Magická kostka“.
První úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat a již během následujících šesti let se Rubikova kostka, tehdy magická kostka, stala masově vyhledávanou hračkou či hlavolamem. Úspěch byl takový, že ač se jednalo o matematický hlavolam určený pro studenty univerzity, získala několikrát ocenění „Hračka roku“.
Rubik si uvědomil, že jeho vynález má potenciál stát se hračkou, a tak se rozhodl ji představit na Maďarském veletrhu v roce 1977. Na veletrhu získala kostka velkou pozornost a brzy se stala tamějším hitem. V roce 1980 byla kostka uvedena na trh v Německu pod názvem Rubik's Cube a brzy se rozšířila po celém světě.
Rubikova kostka se stala tak populární, že se v roce 1982 uskutečnilo první mistrovství světa v řešení Rubikovy kostky. Podle statistickým údajů bylo na přelomu 20. a 21. století zaznamenáno více než 350 milionů prodaných kusů, čímž se pyšně řadí i mezi celosvětově nejprodávanější hračky vůbec.
Rekordy a neobvyklé způsoby skládání Rubikovy kostky
Za několik desítek let svého života se z Rubikovy kostky stal postupně fenomén. Ve skládání Rubikovy kostky na čas se pořádá stovky soutěží jak na základních školách, tak na úrovni krajů a republik. Dokonce se pořádá pravidelně i celosvětová olympiáda. Ve skládání Rubikovy kostky se pak eviduje i celá řada rekordů, o jejichž překonání usilují nejlepší fanoušci světa.
V případě rekordů jde hlavně o co nejkratší čas, za který se podaří někomu složit Rubikova kostka. Současný držitel rekordu je Du Yusheng z Číny, který celou standardní Rubikovu kostku složil za úctyhodný čas 3,47 sekund. Rekordů související s Rubikovou kostkou je pak hned několik, a to například co nejrychleji složit Rubikovu kostku jednou rukou, nohama nebo poslepu.
Ke svému si přijde i moderní technologie, kde se usiluje o sestavení robota, který by Rubikovu kostku složil sám v co nejkratším čase. Prozatím je jako nejúspěšnější robot a držitel rekordu označován stroj vytvořený Benem Katzem a Jaredem Di Carlo, který to zvládl za 0,38 sekund.
Někteří fanoušci pak usilují o vytvoření rekordu za každou cenu, a tak vznikají i poměrně bizarní soutěže, kdy řešitel složí Rubikovu kostku za pomocí vidličky a nože nebo když chtějí složit Rubikovu kostku během volného pádu. Existují však i pokusy o složení Rubikovy kostky poslepu během jízdy na kole pozpátku či pokus o složení několika Rubikových kostek během jednoho jediného nádechu a pod vodou.
Zdroje:
