Na naší sousední rudou planetu konečně po zhruba půlroční cestě dorazila americká sonda InSight. Zabydlela se na severní polokouli na planině Elysium v těsné blízkosti rovníku. Ta je určená především k seizmickému průzkumu Marsu. Druhou dobrou zprávou je, že se jí podařilo úspěšně rozvinout solární panely, bez kterých by nemohl svůj výzkum pro nedostatek energie vůbec provést.

InSight má za cíl měřit tepelný tok v planetární kůře nebo třeba i pohyb litosférických desek spojených s otřesy. Sonda je zároveň vybavena velmi přesným radiolokátorem pro naprosto přesné určení odchylek v rotaci planety a následných dalších detailů ohledně planetárního jádra. Výzkumníci jsou zároveň v očekávání a netrpěliví, zda se povede InSightu nalézt pod povrchem Marsu vodu.

To, že jsou solární panely v pořádku rozvinuty a nabíjejí, vyplývá mimo jiné i z příspěvku, který NASA uveřejnila na svém Twitterovém účtu. NASA obdržela potvrzení správné funkčnosti solárních panelů už sedm hodin po přistání.

Celý manévr kolem přistávání sondy InSight na Marsu je považován za vůbec nejnáročnější část mise, která trvala 390 sekund. Sonda musela totiž projít extrémně řídkou atmosférou, do které vstoupila rychlostí 19 800 km/h a za pomoci tepelného štítu, padáku a různých přistávacích trysek zpomalit až na 8 km/h.

Podle amerického viceprezidenta Mika Pence se jedná o neuvěřitelný milník v historii kosmonautiky. Uvádí hned dva důvody, jeden je, že je to již po osmé, co USA přistály na Marsu. Tím druhým je, že toto je první mise, která má zkoumat Mars ze seizmického pohledu.

Američané nejsou jediný národ, který si chce podrobit Mars. Svůj pokus vyzkoušeli i Rusové, když v roce 1971 vyslali sondu Mars3. Ta sice přistála na Marsu, ale po několika málo vteřinách přestala komunikovat. Ze statistik úspěšných a neúspěšných přistání vyplývá, že naděje na úspěch je zhruba 40%.