Start rakety Proton-M s 23 00 kg těžkým (20 307 kg suchá hmotnost) modulem Nauka proběhl 21. července v 16:58:24,938 SELČ. Modul byl od 3. stupně oddělen po 9 minutách a 40,3 sekundách. V ten okamžik se pohyboval po oběžné dráze s výškou perigea 199 km, 375,5 km apogea a se sklonem 51,6° vůči rovníku.

Hned poté se objevila řada anomálií, z nich nejzávažnější bylo nepřesné určení polohy vzhledem k zemskému horizontu a především špatná funkce pohonného systému, kvůli čemuž byl i zrušen první plánovaný motorický manévr. Navzdory snaze o vyřešení stále přetrvávaly problémy s manévrovacími a stabilizačními motorky. Následná prověrka sice ukázala, že jedna větev motorů systému DPS je v pořádku a stejně tak i vysokotlaký systém dodávky pohonných látek nutný pro hlavní motory modulu. Posléze ale došlo k anomálnímu vyrovnání tlaků mezi subsystémy dodávky pohonných látek. Kvůli tomu muselo středisko řízení letů vypracovat přeletovou trajektorii ke stanici pouze za pomocí mnohem slabších trysek. Následovalo několik naštěstí úspěšných manévrů.

Plánovaný odlet lodi Progress MS-16 s modulem Pirs, jenž fungoval právě k dokování lodí u ruského segmentu stanice a také jako přechodová komora pro dva kosmonauty, plánovaný původně na 23. července byl o den odložen. Nakonec k němu po dalších odkladech došlo až 26. července a několik hodin shořel nad Tichým oceánem. Důvodem byla přetrvávající nejistota s pohonem modulu Nauka, jenž byl na cestě ke stanici. Pro další pokračování totiž bylo důležité spustit jeho hlavní manévrovací motory DKS o tahu 4090 N, což se nakonec podařilo. V tu dobu bylo ještě nerozumné riskovat ztrátu sice starého, ale k dokování používaného modulu.

Odlet Progressu s modulem Pirs

Pochopitelně až po odpojení modulu Pirs bylo možné přistoupit k vnější inspekci stykovacího uzlu na modulu Zvezda, která neukázala žádné poškození. Ruští kosmonauti Pjotr Dubrov a Oleg Novickij následně nacvičovali manuální připojení Nauky se systémem TORU pro případ, kdy by modulu selhal automatický systém Kurs. To bylo opravdu důležité, protože kvůli kontaminaci pohonných látek byl na samotné připojení jediný pokus. A na ten se nakonec připojení zdařilo 29. července v 15:29:09 SELČ. Tím však vše teprve začalo – do konce listopadu letošního roku musejí kosmonauti uskutečnit minimálně šest výstupů do volného prostoru k plnému zprovoznění nového modulu.

Krátce po připojení ke stanici došlo k nečekaným zážehům trysek, což způsobilo vychýlení orbitálního komplexu o více než 45°. V té době prováděli kosmonauti Oleg Novický a Pjotr Dubrov úkoly v rámci procesu integrace s palubními počítačovými systémy. Okamžitě po zaznamenání odchylky citlivými palubními senzory (stanice) byl vyhlášen stav nouze. Následně bylo řízení předáno motorům na modulu Zvezda a za několik minut už napravovaly situaci motory na lodi Progress MS-17. Posádka v žádném okamžiku nebyla v ohrožení a nepociťovala ani žádné vibrace, či chvění. Důvodem měla být softwarová chyba.

V důsledku situace byl z bezpečnostních důvodů odložen start americké lodi Starliner k jejímu druhému pokusu k letu na Mezinárodní kosmickou stanici. Připomeňme, že kvůli nadměrné spotřebě paliva při prvním letu ani nebylo přikročeno k přiblížení a pokusu o spojení. To tedy tentokrát zůstává hlavním cílem, byť let se musí zdařit celý.

Ruský modul Nauka konstrukčně vychází modulu FGB-2, který byl původně postaven jako záložní exemplář modulu Zarja, prvního vypuštěného modulu Mezinárodní kosmické stanice. Na místo toho bylo rozhodnuto už rozestavěný modul překonvertovat na víceúčelový laboratorní. Víceúčelový, protože vzhledem ke své velikosti a původního určení má prostor pro odpočinek kosmonautů. Krom bude možné z něj uskutečňovat výstupy do volného prostoru atd.

Vnější popis Nauky (NASA)

Vynesení Nauky bylo tolikrát odloženo, že mnozí už v něj ani nevěřili. Až v polovině prosince 2018 dopravena na kosmodrom Bajkonur nosná raketa Proton-M. V lednu 2019 byl oznámen další odklad na rok 2020. V srpnu 2020 byl samotný modul vypraven vlakem z GKNPC Chruničeva na více než 2 500 km vzdálený kosmodrom. Když už pak bylo v prosinci jasné, že ani tento rok se nestíhá, přišel další termín startu – polovina července 2021. A ten už byl, jak dnes víme, naštěstí úspěšný.