Zmenšování tranzistorů už možná brzy narazí na své limity, zatímco vědci plánují 5 nm a dokonce i 3 nm výrobní proces, nejspíš SiGe (křemík – germanium), a hledají úplně nové materiály jako náhradu za křemík (australským vědcům se například povedlo vytvořit fungující tranzistor z fosforu o velikosti 0,1 nm), tak společnost D-Wave se snaží prorazit do komerční sféry se svými kvantovými počítači. Tedy jak se to vezme kvantovými, protože tyto počítače vykazují podle odborníků jen určitou podmnožinu vlastností toho, co se očekává od skutečných kvantových počítačů.

Společnost si dala za cíl uvádět co dva roky novou generaci kvantových počítačů. Tedy v roce 2011 začínala se 128 qubitovým kvantovým počítačem, pak o dva roky později to už byl 512 qubitový a v roce 2015 chtěla D-Wave dodržet násobek x4 co dva roky, no ale nakonec se jí to nepovedlo, 2048 qubitů jsme se nedočkali. Třetí generace přichází s 1000 qubitovým superpočítačem.

A s jakými vylepšeními tedy přichází nová generace D-Wave? Nový procesor se skládá ze 128 000 Josephsonových spojů a je zakotven v systému, který mu umožňuje fungovat při teplotě až o 40 % nižší, než u předchozí generace procesoru. Nižší provozní teplota totiž zvyšuje význam kvantových jevů, což zvyšuje schopnost rozlišit ten nejlepší výsledek z množiny vhodných kandidátů. Zdokonalením architektury i návrhu procesoru a úpravou materiálů došlo také k redukci šumu, a to až o 50 % ve srovnání s předchozí generací.

Kromě provádění diskrétních optimalizací (jako u předchůdce) nyní aktualizovaný firmware a software usnadňují také používání systému pro vzorkovací operace. O počítače D-Wave už v minulosti projevili zájem např. Google nebo NASA.