Reaktory založené na jaderné fúzi nejsou dneska žádnou novinkou, ovšem PPPL ukázal, že mohou být daleko menší, levnější a časově nenáročné na výstavbu, což představuje významný posun. Zatímco obdobné zařízení v Německu si vyžádalo přes miliardu dolarů a dvacet let vývoje, tento „kuchyňský“ reaktor z Princetonu stál pouhých 640 000 dolarů a byl dokončen za méně než rok.

Jádrem konstrukce je vakuová skleněná trubice, která je obalena 3D vytištěným nylonovým pláštěm, do kterého je pevně zabudováno 9 920 vzácných magnetů. Tento plášť nazývaný „stellator“ zajišťuje stabilizaci a kontrolu superhorké plazmy uvnitř reaktoru. V podmínkách vysoké teploty a tlaku se v plazmě střetávají atomy zbavené elektronů a jejich jádra se při tomto střetu spojují (fúzují), čímž se uvolňuje obrovské množství energie.

V Silicon Valley si stále více uvědomují, že k napájení jejich datových center není cesta pouze v uhelných elektrárnách. Tradiční obnovitelné zdroje, jako je vítr nebo slunce, nedokáží zajistit energii na úrovni potřebné pro rozvoj pokročilých AI systémů. Z tohoto důvodu mnoho technologických společností obrací pozornost k jaderné energii – včetně takových gigantů jako Microsoft, Amazon a Google. Tyto společnosti investují do malých modulárních jaderných reaktorů, které by měly být bezpečnější a menší než klasické reaktory. Nicméně, i tyto nové typy reaktorů stále spoléhají na štěpení atomů, což znamená produkci toxického odpadu a potenciální riziko havárií.

PPPL se však snaží přinést něco zcela jiného: a to zaměření se primárně na jadernou fúzi. Při fúzní reakci se totiž nevytváří žádný toxický odpad, nevzniká riziko roztavení jádra a hlavně, komponenty nezbytné pro provoz nelze využít pro výrobu jaderných zbraní. Není proto divu, že se do výzkumu fúze aktivně zapojují přední světové společnosti, včetně Breakthrough Energy, fondu založeného Billem Gatesem, který investoval do startupu Type One Energy – soukromé společnosti zaměřené na vývoj fúzních reaktorů typu stellarator.