Měli bychom dostávat zaplaceno za data, která o nás sbírá umělá inteligence?
Glaukom, neboli zelený zákal, je velice nebezpečné oční onemocnění, které trápí velkou část populace. Nebezpečné je i to, že nebolí a zpočátku ho neprovází ani žádné další obtíže. Na jeho vzniku se podílí dědičnost, cukrovka, užívání léků, úrazy, vysoký nitrooční tlak a další.
Jeden z předních světových oftalmologů ze Stanfordské univerzity, docent Robert Chang se rozhodl bojovat proti této nemoci s využitím umělé inteligence. Nastínil to na své prezentaci „Nové inovace v hackování glaukomu“ na Glaukomovém sympoziu. Umělá inteligence je totiž úspěšně využívána pro rozpoznávání diabetické retinopatie či u dermatologů při diagnostice rakoviny kůže.
V minulosti se využíval jiný přístup – definovaly se klíčové vlastnosti objektu, který má být nalezen, a speciálně naprogramované počítače pak tento objekt hledaly. Tato metoda se však příliš neosvědčila. Nový přístup je přesně opačný. Počítači se předloží dostatečně velké množství dat a následně definuje potřebné klíčové vlastnosti. A logické je i to, že čím více dat mu poskytnete, tím větší pravděpodobnost úspěchu vám může zaručit.
Podle docenta Changa by byl zapotřebí superpočítač, jakým se pyšní IBM – Watson nebo Nvidia DGX-1. V budoucnu by tak mohli pacienti předstoupit před speciální kameru, nechat si sejmout obraz svých očí a oftamolog by řešil jen případy, které by umělá inteligence označila za podezřelé.
Rostoucímu využívání umělé inteligence si všimli i američtí senátoři, protože dobře vědí, že základem každého strojového učení je dostatečně velká databáze. Rozhodli se tak zakročit s cílem ochránit běžného člověka, s jehož daty se kolikrát nevědomky manipuluje. Hlavním iniciátorem je senátor Mark Warner, který představil návrh zákona, podle něhož jsou vaše osobní data stále vaše a společnosti využívající tyto data by vám za to měly poskytnout odpovídající finanční kompenzaci.