Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Proč se nemůže nasměrovat do nekonečného vesmíru a nechat volně letět?
To chce tak trochu energii... a vyhledem k hmotnosti ISS by té energie bylo třeba "tak trochu hodně".
Spíš nechápu, proč titulek říká něco jiného než článek...
to zalezi na jake draze se pohybuje, pokud by byla na geostacionarni tak by nepatrna energie smerem od zeme vychylila drahu smerem do vesmiru a v opacnem smeru k zemi, ale ona asi na geostacionarni draze neni a te energie na unik z gravitace zeme by byla prilis velka a tu tam zrejme nemaji. Ve vesmiru by nam take mimozemstani mohli ukrast nase technologie :) Ale rekl bych ze na stanici urcite maji nejaky radioizotopovy zdroj a to bych o zem nerozbijel :) Sice to pry delaji tak odolne ze to pad prezije v celku, ale uz tu bylo ze stahli dolu nejakej ruskej satelit a tenhle radioizotopovy zdroj se rozprsknul nekde v kanade a pak museli dekontaminovat dost velkou plochu :)
Ne, nepatrná energie (co to přesně je?) směrem od Země by z geostacionární družice udělala negeostacionární s elipsovitým tvarem oběhu.
Pokud je tedy myšlen jednorázový zážeh, trvalejší si s nepatrnou energií nedovedu úplně představit...
Geostacionarni poloha je pokud si to dobre predstauju vyvazeni gravitace odstredivou silou ne ? tudiz pokud bys minimalni silou vychylil drahu smerem od zeme tak se zacne vzdalova od zeme, to same se deje kdyz je to smerem k zemi tak to jeste mnohokrat obehne zemi se stoupajici procesi az spadne na zem. Elipsovita draha nevim proc by mela nastat, ale nejsem matematik, treba to tak je.
Ne, geostacionární oběžná dráha je prostě taková, že 1) je nad rovníkem, 2) je ve "správné" výšce nad Zemí (~36000 km), aby doba oběhu družice byla stejná jako perioda rotace Země. Čím je družice níž, tím rychleji obíhá. Takže u ISS (~400km) je to jen něco přes 92 minut.
Pokud vychýlíš dráhu směrem od Země, tak se od ní rozhodně nebude stále vzdalovat, to bys měl jednoduchý a levný recept jak se dostat kamkoli - po takovéto spirále :)
Když chceš doběhnout nebo předběhnout těleso, které je na stejné oběžné dráze jako ty, tak se to dělá tak, že ZPOMALÍŠ, tím snížíš oběžnou dráhu a tedy dobu oběhu a pak zase ve správný okamžik zrychlíš.
"tudiz pokud bys minimalni silou vychylil drahu smerem od zeme tak se zacne vzdalova od zeme"
To si pletete s body L1, L2 a L3. Na geostacionární dráze tohle neplatí.
Každá orbita (tj. po křivce uzavřená dráha, obvykle kruhová nebo elipsovitá) je vyvážení odstředivé a tíhové (nepřesně gravitační) síly. Pokud by vyvážené nebyly, tak bu´d se tělesa srazí, nebo od sebe vzdálí do nekonečna. V takovém případě je oběžná dráha po otevřené křivce (obvykle hyperbolická).
Tj. orbita ve 200km je vyvážená stejně jako orbita v 900000km. Geostacionární dráha je pak taková dráha, na které tělesa mají stejnou úhlovou rychlost, jako Země. Tj. visí nad jedním bodem povrchu naší planety. Mírné postrčení tedy satelit sice vysune z geostacionární dráhy, ale orbitu Země rozhodně neopustí, to by muselo být vystrčení rychlostí cca 500 m/s.
Ostatně mohlo ti to dojít z pozice Měsíce. Je cca 10× dále, nežli je GEO a přesto všechno stále kolem naší planety krouží.
ISS, by pak potřebovala kopanec cca 4-4,5 km aby se vymanila z gravitačního pole Země. To by při její stávající hmotnosti vyžadovalo minimálně plně natankovaný Starship, ale spíše rovnou dva.
Děkuji za detailní odpověď.
S odstředivou silou pozor. Satelity přece nejsou k zemi přivázané. Myslím, že si spíš jen tak letí rovně v časoprostoru zakřiveného Zemí správnou rychlostí.
Zajimava interpretace dostredive (odstrediva je zdanliva dostredive opacna dle INS ale nechtel jsem to komplikovat) sily.
Co tedy dle tebe drzi satelit na orbite?
Pardon, tak podle wikipedie se setrvačnosti pohybu také říká setrvačná odstředivá síla. Takže vyrovnání gravitační síly odstředivou silou je korektní popis.
Tak tu neviem, ci reagovat na preludy v clanku, napr. (raketoplany?), alebo v diskusii (GEO? cca 36000 km vs. draha ISS cca 400 km, alebo domnienka, ze tam maju RTG).
ISS zatial bude veselo lietat dalej.
https://kosmonautix.cz/2020/11/termin-startu-modulu-prical/
Radsej si o tom treba nieco precitat u specializovane zameranych webov.
https://kosmonautix.cz/2020/10/20-let-nonstop-obydlena-iss/
https://en.wikipedia.org/wiki/Electrical_system_of_the_International_Spa...
dodatok - ved aj tie raketoplany sa v tom povodnom clanku vobec nevztahovali k ISS, to zas bolo na fantazii autora, ktory clanok "vylepsil". :-/
Tfujtajbl, slovo "nejideálnější!"
Už jsem ho nahlásil k opravě, spolu se slovem "pontecionální". Kéž by to mělo naději na úspěch :).
Nahoru neuletí a dole ji najdem :-)
Nevím proč by se měla ničit. Raketoplány ji určitě už nikam nevychýlí. Navíc bych řekl, že se dá opravovat do nekonečna.
Zajímavé je, že Číňani staví už třetí verzi vlastní stanice a teď už naráz někdo posílá ISS do šrotu?
- ISS je mezinárodní, takže si státy(kosmonauti) vidí "do talíře" a blbě se tam dělá "tajný výzkum". Naopak to ale udržuje výzkum v rozumných kolejích a přiměřený rozpočet.
- Pokud Čína opravdu bude mít vlastní stanici, na libovolný výzkum, může to znamenat, že podobnou cestou budou muset jít i ostatní, aby jim neujel vlak.
"Zajímavé je, že Číňani staví už třetí verzi vlastní stanice a teď už naráz někdo posílá ISS do šrotu?"
Z toho naopak vyplývá, že Čína už ty dvě stanice do šrotu poslala. Tady nikdo nechce posílat do šrotu celou ISS, ale některé moduly už jsou prostě staré a přitom je nejde jen tak odpojit.
Ono se to neopravuje, ale snad nahrazuji moduly ne? (i kdyz nevim zda k tomu doslo, aby to rozdelali na tri kusy a prostredek vymenili.. nejspis ne :)
Holt to ma svoji zivotnost a kdyz ji prekrocite, tak narusta riziko katastrofy. I kdyby jste z toho udelal neobydlenej objekt, a jen sem tam tam poslal neco co to dotankuje, protoze to potrebuje pravidelne korekce (a taky moznost se vyhnout srotu v pripade kolizni drahy), tak je po zivotnosti sance, ze tam nejaka trubka praskne a navede se to na nehezkou a nekorigovatelnou drahu - az to spadne v hromade kusu v pasu dlouhem stovky kilometru - to je neco co opravdu nechcete.
Prakticky se deje to same na cestach - typicky dodavkari jezdi zastaralym srotem a sem tam se nejaky vyboura kvuli technicke zavade.. a nechcete aby to vzalo autobus plny lidi, ze ne.
Pokud by jste tomu dal jeste 10 let navic, tak verim ze Elon predstavi reseni, ktere vam snese modre ISS z nebe - samopristavaci space-dron, a modul po modulu se to sklidi :)
Nevite nekdo, jak je to s pomerem paliva potrebneho na vzlet vs. brzdeni? pokud nechceme aby objekt zhorel, tak ho musime snest rozumnou rychlosti - tedy spis pomalosti... zda je to realny?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.