Muž přežil přes 100 uštknutí: Jeho protilátky vedly k vývoji super protijedu
Zdroj: Shutterstock
Vědci vyvinuli dosud nejúčinnější protijed proti hadímu uštknutí. Základem jsou protilátky od muže, který se sám opakovaně imunizoval smrtícími hadími jedy. Tento "superčlověk" může pomoci zachránit miliony životů.
Hadí uštknutí každoročně postihne více než 5 milionů lidí. V mnoha částech světa přitom stále chybí dostupný a účinný protijed. Tento stav by ale brzy mohl změnit objev vědců, kteří využili jedinečnou imunitu jednoho neobyčejného člověka.
Muž, kterého uštkli více než stokrát
Za novým univerzálním protijedem stojí nečekaný hrdina – Tim Friede, muž, který se po dobu téměř 20 let dobrovolně vystavoval hadím jedům. Během této doby přežil stovky uštknutí od nejjedovatějších hadů světa, včetně černé mamby a královské kobry. Jeho cílem bylo jedno: vybudovat si vlastní imunitu a pomoci světu.
A to se mu podařilo. Díky jeho extrémně silné a odolné imunitní odpovědi vědci izolovali širokospektrální protilátky, které účinně neutralizují smrtící neurotoxiny.
Jak funguje nový protijed?
Na rozdíl od tradičních protijedů, které se vyrábějí z protilátek získaných z krve koní nebo ovcí, tento nový typ protijedu pochází přímo z lidského dárce. To přináší hned několik výhod:
- lepší snášenlivost u lidí
- účinnost proti více druhům jedů současně
- možnost univerzálního použití bez ohledu na region nebo druh hada
Vědecký tým vedený Jacobem Glanvillem ze společnosti Centivax vytvořil tzv. tříkomponentní koktejl, který zahrnuje:
- Protilátku LNX-D09, účinnou proti šesti smrtícím druhům hadů
- Látku varespladib, inhibitor toxinu, který rozšířil ochranu na další tři druhy
- Protilátku SNX-B03, jež posílila účinek na celkem 13 ze 19 testovaných druhů
Testování na myších potvrdilo nejen plnou ochranu proti většině elapidních hadů (např. mamby, kobry, korálovci), ale i částečnou ochranu proti zbylým.
Zdroj: Shutterstock
Z laboratoře do reálného světa
Vědci se nyní připravují na další fázi – testování u zvířat v reálných podmínkách, konkrétně u psů v Austrálii, kteří jsou často obětí uštknutí. Cílem je ověřit účinnost mimo kontrolované laboratorní prostředí.
Další výzvou bude vývoj samostatného protijedu pro druhou hlavní hadí skupinu – zmijovité hady (viperidy). V dlouhodobém výhledu by tak mohly existovat dvě univerzální verze:
- jedna pro elapidy
- druhá pro viperidy
Miliony životů v ohrožení
Problém s dostupností kvalitních protijedů se týká především rozvojových zemí, kde je zdravotnická péče omezená. Podle Glanvilla je klíčové získat podporu filantropických nadací, vlád i farmaceutického průmyslu, aby mohlo dojít k masové výrobě a distribuci.
„Toto je kritický krok. I když hadí uštknutí postihují miliony lidí ročně, většina z nich žije na venkově a nemá přístup k účinné léčbě,“ upozorňuje Glanville.
Zdroje:
