Europa není mrtvý měsíc. Nová data ukazují chemickou aktivitu pod ledem

Testovat sofistikovaný radarový systém na Zemi má své limity. Právě proto využila NASA průlet sondy Europa Clipper kolem Marsu k prvnímu ostrému testu radaru REASON – přístroje, který má za úkol proniknout pod ledový krunýř Jupiterova měsíce Europa. Výsledek? Bezchybný přenos, silný signál a 60 gigabajtů cenných dat.

Při průletu 1. března 2025, pouhých pět měsíců po startu ze Země, zamířil Clipper do vzdálenosti pouhých 884 kilometrů od povrchu Marsu a po dobu zhruba 40 minut aktivně vysílal radarové vlny. Ty se odrazily od povrchu a vrátily zpět. Tím vznikl první tzv. radargram – záznam podoby terénu Marsu v radarovém obraze.

Mars jako laboratoř: Proč to nejde udělat na Zemi

Radar REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) má neobvyklé uspořádání: využívá čtyři antény, které se rozkládají podél solárních panelů Clipperu v celkové délce 17,6 metrů – zhruba jako basketbalové hřiště.

Na Zemi se při vývoji testovalo, co šlo. Například se antény rozvinuly ve venkovních podmínkách v kalifornské JPL. Ale celkovou funkčnost systému, hlavně „odraz signálu“ (tzv. echo), už ověřit nešlo – potřebovali by komoru o délce přes 75 metrů, což není reálně dostupné.

Radar REASON: První krok k nalezení mimozemského oceánu

REASON není jen tak ledajaký radar. Byl vyvinut za jediným účelem – proniknout do hlubin Europy a zjistit, zda se pod ledem skutečně nachází tekutý oceán, jak se dlouho domnívají vědci.

Cílem je detekovat:

• kapalinové kapsy v ledu,
• propojení struktur na povrchu s tím, co je pod nimi,
• a také geologické rysy jako hřebeny, trhliny a možné výrony vody.

Don Blankenship, hlavní výzkumník z University of Texas v Austinu, to shrnul slovy: „Z průletu jsme získali všechno, co jsme si vysnili. Radar fungoval přesně, jak měl.“

60 GB dat – víc než jen test

Sonda přenesla zpět 60 gigabajtů dat. Už v květnu začalo jejich stahování na Zemi a vědci začali s rozborem. Trina Ray z JPL uvedla, že inženýři i vědci byli doslova nadšení. „Vidět, že všechno funguje, jak má, a začít si hrát s daty, bylo jako Vánoce,“ dodala.

Nejde jen o technický úspěch. Vědecký tým má díky tomu časový náskok, jak se naučit data číst, interpretovat a porovnávat s modely. Vědci si doslova „rozcvičují svaly“, než dorazí do cíle – k ledovému měsíci Europa.

Cesta dlouhá 1,8 miliardy mil

Europa Clipper má za sebou první velký krok – gravitací Marsu upravil svou trajektorii. Další posun ho čeká v roce 2026 při průletu kolem Země. Celkem urazí 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiterovu měsíci dorazí na začátku 30. let.

Sonda pak provede téměř 50 blízkých průletů kolem Europy, pokaždé přelétne ve vzdálenosti zhruba 25 kilometrů nad povrchem. Radar REASON bude přitom neustále sledovat, co se skrývá pod ledem.

Tři cíle, jeden svět s potenciálem života

Mise Europa Clipper není jen technologická – má i vědecké poslání s potenciálně obrovským dopadem:

1. Zjistit tloušťku ledové krusty a jak interaguje s vodou pod ní.
2. Analyzovat složení Europy – hledat organické látky, soli a známky obyvatelnosti.
3. Zmapovat geologii měsíce a pochopit jeho historii.

Europa je jedním z nejslibnějších míst v naší sluneční soustavě pro hledání mimozemského života. Radar REASON je jedním z klíčových nástrojů, které nás k odpovědi přiblíží.

Malý krok pro radar, velký krok pro vědu

Test u Marsu dokázal, že radar REASON funguje perfektně i v ostrých podmínkách vesmíru. Získaná data pomáhají připravit celý tým na misi, která může jednou změnit naše chápání života mimo Zemi.

Europa Clipper ukazuje, jak důležité je myslet dopředu – a že i průlet kolem Marsu, plánovaný hlavně kvůli gravitaci, může přinést vědecké zlato. Teď už jen zbývá dorazit k Europě a nahlédnout pod její ledový krunýř.