Nový materiál je založen na vrstvení světlo pohlcujících vrstev perovskitu, přičemž celková tloušťka této vrstvy je neuvěřitelně malá, pouhý jeden mikron. To je 150krát tenčí než klasické křemíkové solární panely, které se dnes běžně používají. Výsledkem je nejen tenčí a lehčí alternativa, ale také zařízení s o 5 % vyšší účinností než tradiční křemíkové fotovoltaické panely. Tato účinnost by mohla dosáhnout až 45 %, což je podle vedoucího výzkumu, Dr. Shauifenga Hua, významný milník v oblasti solární technologie.

Zdroj: Shutterstock

Díky své tenkosti a flexibilitě má tento materiál obrovský potenciál. Může být aplikován téměř na jakýkoli povrch, což by mohlo zcela eliminovat potřebu objemných a často neestetických solárních panelů. To by nejen zjednodušilo instalaci solárních zařízení, ale také výrazně snížilo náklady na jejich výrobu a montáž. Tímto způsobem by se solární energie mohla stát dostupnější a rozšířenější po celém světě.

Navzdory všem těmto výhodám se však technologie stále nachází ve výzkumné fázi. Jedním z hlavních problémů, kterému vědci čelí, je stabilita perovskitových materiálů. I když se účinnost těchto materiálů za posledních pět let dramaticky zlepšila, jejich dlouhodobá stabilita zůstává otázkou. Studie z roku 2016 naznačila, že perovskitové materiály mají tendenci být citlivé na vlhkost, což může ovlivnit jejich životnost. Nicméně, pokračující výzkum se zaměřuje na překonání těchto výzev.

Solární energie se v poslední dekádě stala jednou z nejdostupnějších forem obnovitelné energie, přičemž náklady na její výrobu klesly o 90 %. To otevřelo cestu pro vznik nových solárních farem po celém světě. Například, americké ministerstvo energetiky nedávno oznámilo plány na přeměnu bývalého jaderného komplexu na solární farmu, a společnosti jako Google investují do solárních projektů na Tchaj-wanu. S příchodem nových technologií, jako je tenká vrstva perovskitu z Oxfordu, by se solární energie mohla stát ještě efektivnější a rozšířenější než kdy dříve.