Diamanty jsou od nepaměti královské kameny a symbol luxusu, které mají svůj původ v hlubinách Země, kde se tvoří až 150 kilometrů pod zemským povrchem. Jak se ale ukazuje, jejich cesta na povrch není tak klidná, jak by se mohlo zdát. Nedávný výzkum, který byl vedený profesorem Thomasem Gernonem z University of Southampton, odhalil fascinující souvislost mezi erupcemi kimberlitů a rozpadem superkontinentů. Tato zjištění nás přivádějí k poznání, že fontány diamantů vystřelující k zemskému povrchu jsou spojeny s geologickými procesy, které formují naši planetu.

Vědci si všimli zajímavého vzorce: kimberlity se často objevují v dobách, kdy se superkontinenty rozpadají. To je paradoxní, protože bychom mohli očekávat, že erupce kimberlitů budou častější na okrajích tektonických rozhraní. Nicméně, kimberlity často vybuchují uprostřed kontinentů, na místech, která jsou obvykle geologicky stabilní.

Profesor Gernon a jeho tým se rozhodli prozkoumat tento záhadný fenomén a začali hledat spojitosti mezi stářím kimberlitů a rozpadem tektonických desek. Jejich studie ukázala, že existuje vzorec, kdy se desky začínají oddělovat a následně dochází k erupcím kimberlitů, přibližně 22 až 30 milionů let poté. Tento vzorec platí až 500 milionů let zpět.

Zdroj: Shutterstock

Dále výzkumníci zjistili, že kimberlitové erupce začaly na okrajích trhlin a postupně se přesunuly směrem ke středu pevniny. Tento proces se odehrával na různých místech, včetně Afriky, Jižní Ameriky a Severní Ameriky, a vždy byl spojen s rozpadem superkontinentů.

Ale co přesně stojí za tímto vzorcem? Jak mohou nestabilitní oblasti v kůře Země vyvolat tak výbušné erupce kimberlitů? Odpověď leží v pohybu tektonických desek a zmenšování kontinentální kůry. Když se desky oddělují, základna kontinentální kůry se ztenčuje a horní plášť se začne zvedat. Tato horká hornina potom přichází do kontaktu s nyní narušenou hranicí a ochlazuje se, což vytváří oblasti cirkulace.

Tyto nestabilní oblasti mohou vyvolat další nestabilitu v sousedních regionech a postupně se pohybovat směrem ke středu kontinentu. Toto zjištění vysvětluje, proč kimberlitové erupce začínají na okrajích trhlin a pokračují směrem do kontinentálního vnitrozemí.

Ale co se stane, když se tyto nestabilní regiony setkají? Dojde k obrovskému vířícímu koktejlu hornin, vody a oxidu uhličitého, který je v nich zachycen. Spolu s klíčovými minerály kimberlitu, včetně diamantů, to vytváří explozivní erupce s velkým výbušným potenciálem, které vyženou diamanty na povrch.

Tohle zjištění má dalekosáhlé důsledky. Pomáhá vysvětlit, proč se kimberlitové erupce vyskytují v určitých časových obdobích a mohou posloužit k identifikaci potenciálních nalezišť diamantů. Navíc nám to ukazuje, že geologické procesy na Zemi jsou složité a vzájemně propojené, což má důležité dopady na evoluci planety.