Otázka je cena 100 zásilek za den taky není nic moc.

Tak je to věc čistě v plenkách, díky malé rychlosti není problém ho asi pustit na ulici. Oproti autonomnímu autu nehrozí, že by někoho zabil. Takže může fungovat v době, kdy to budou mít autonomní autíka zakázaný.
100 zásilek denně není mnoho, ale není to také málo. Každopádně jde vždy o poměr nákladů. A zaměstnanec je hodně drahá položka. Pokud něco stojí třeba 2 000 000 + údržba třeba 100 000/rok, tak je jen otázka, zda se to vůči nahrazeným zaměstnancům vyplatí. A v Norsku mají o dost jiné platy, takže tyhle náklady by zapadly jako nic.
Když to vezmu v rámci ČR, tak doručovatel v Praze může mít tak 20 000 hrubého, což je cca 27 000,-Kč/měsíc náklad pro zaměstnavatele. Podobnou cenu zaměstanavatel vyhodí za dovolenou zaměstnance (1 měsíc v tahu, pokud tedy mají pošťáci 20 a né 25 dní).
Roční náklad na jednoho zaměstnance tedy činí 324 000,- s tím, že ten jeden měsíc dovolené je třeba zaplatit jiného zaměstnance, takže za roční člověkohodiny bude náklad spíše 351 000,-Kč
Do toho je třeba započítat případné přesčasy, kdy robot může fungovat o víkendech, po večerech, o svátcích a vše bez příplatku.
návratovost investice (v případě malé poruchovosti) by v ČR v případě náhrady jednoho zaměstnance mohlo být 6 let. V případě Norska si tipnu tak polovinu, možná méně.
Každopádně toto nejsou jediná kritéria. V případě malé nezaměstnanosti je nedostatek zaměstnanců a je jejich velká fluktuace. Tím vzrůstají vedlejší náklady na personální oddělení a na školitele, případně agentury + trpí kvalita služeb.
Robotizace logistiky je prostě nutnost. ČR v současné době nemůže nikam už moct růst (zvyšovat tempo), protože prostě nejsou lidi. Těch 200k na pracáku nikdy pracovat nebudou, dnes se dá říci, že je 0% nezaměstnanost. Před pár lety k nám na pohovor přišlo 15 lidí, dnes 1. a podobný problém je ve spoustě odvětví.
Zdar Max