Jo aha, u tak "složitého" systému. Bývaly časy, kdy SYSTÉM dělal to co měl, totiž dostat ty nuly a jedničky z procesoru a paměti na displej, zpřístupnit disk a porty. Hotovo, toť vše! Soryjako, ale systém by šel sepsat maximálně do deseti mega strojáku, bez jakýchkoli problematických míst. Cokoli ostatní byla záležitost programů! Jenže od doby kdy se programátoři naučili (byli dokopáni) užívat ty "úžasné" exe a dll, natož pak objekty, šlo všechno do kopru. Takže když někdo jako MS vyprodukuje "systém" jako megacibuli s bambilionem záplat a historických odpadků ve Winsxs, byl by zázrak kdyby to nemělo kvalitu pavučiny. Když se chyba neřeší tím, že by se opravila, ale přilepí se na systém záplata která ošetřuje ten daný hořící event, jiný výsledek ani nepřipadá v úvahu. Koneckonců, jak se občas říká, winhnus je jako plot kolem zahrádky: nespočet děr smotaných drátem dohromady. Zaplať pámbu, že už od Vist jedu na Lin a vždy se tajně tlemím firemnímu správci, když zápasí s korporátním winhnusem. Mimochodem, řešení pro všechny programy které "nejde spustit" se nazývá virtualizace. Když máte produkční hw za čtyři mega, pro který výrobce nedodal ovladače už ani pro Win10, nic jiného vám ani nezbývá. Je radost vidět, jak takové fousaté Win NT letí v soudobém virtuálu jak raketa. Je to fakt legrace. No, trochu smutná.