Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
No nevím , ale při používání zarušených pásem 2,4 a 5,8 to asi nebude žádné terno.
Pro tyto pásma platí generální licence, která udává mimo jiné max vysílaný výkon. A tak mě napadá jak chtejí těch 20km k balonu dostřelit při dodržení všech limitů.
Probůh, tohle přece není určené k tomu, aby to létalo někde nad střední Evropou a překřikovalo se s lokálními Wifinami. Tohle má přinést internet do velmi řídce osídlených částí světa, kde nic jiného není, takže tam nemůže být ani žádné rušení a vesměs ani vyzařovací limity.
Limity jsou vždycky, k čemu by bylo dobré šířit signál někam, kde ho nikdo nebude přijímat. Problém by asi nebyl na straně balónu jako spíš u těch zařízení na povrchu, které s tím balónem musí komunikovat.
Hm, guglu se zachtelo novych ovecek ..... jako napad je to dobry, ale az se s tim balonem srazi prvni letadlo .......
…tak dostane pokutu za překročení povolené výšky.
Hlavně létat podle předpisů, jinak policie nakoupí stíhací balony VW :)
... a druhou ze meli vypnuty detektor kolizi. IMHO prehlednout 10m balon bude dost tezke - a nemaji letadla radar?
Vojenská letadla většinou ano, velká dopravní též ale pouze metrologický na kterém balón určitě neuvidí. Snad bude mít balón alespoň odpovídač, aby fungoval TCAS.
Předpokládám, že jde o překlep, ale pro sichr :-) Radar v letadle není "metro", ale "meteo".
Připomnělo mi to kamaráda, který pracoval v nějaké metrologické instituci a my si z něj utahovali, že předpovídá počasí, eventuálně, že řídí podzemku...
Jednak nema 10, ale snad dokonce 15m:o) ..... a ono, bude fakt velmi tezke prehlidnout byt stometrovy bily balon na bile obloze mezi bilymi mraky ...... a i kdyby ho piloti na posledni chvili zahlidli, tak co asi udelaji v dopravnim letadle leticim 1000km/h? To neni cmelak:o) Takove letadlo zataci v radiusu 20ti km:o) Chapu, ze se to bude vysazovat v bezletovych zonach, ale spadnout to muze kdykoliv (zvlast kdyz tam gugl pouzije nejaky ze svych "operacnich systemu":o)
Da se argumentovat, ze i u nas litaji hromady meteorologickych balonu, ale takovy balon je jen malinka krabicka, ktera asi letadlu neublizi (nebo by aspon nemela .....) ...... hm, jak se to vubec resi s tema balonama CHMU?
Ještě jednou, balóny budou lítat ve výšce cca 20km. Dopravní letadla pokud vím létají 8-12km, ale rozhodně ne 20.
To jo, ale kdo zaruci, ze ten balon nespadne?
Vemte si mapu Prahy a zkuste se trefit do čtverce 10x10m. Teď si vemte mapu světa a zkuste se trefit na Prahu. Pak to zkuste spojit a ještě si přidat 20km vrstu pro 3D. Pokud dokážete do toho balónu narazit, tak máte u teroristů práci jistou (byť krátkodobou a neplacenou :-D).
Navíc by byla strašná náhoda, kdyby ten balón byl zrovna nad hlavními leteckými trasami, pak se do něj trefit někde kolem 10 km a ještě tak, aby se nesklouznul a nejlépe tak, aby se zamotal zrovna do motoru.
Fakt si myslim, že jsou na světě větší problémy :-D
Tak to je opravdu, s prominutim, stupidni nazor. Myslim, ze letecti experti si mysli neco jineho .... ta sance je sice miziva, ale porad je ...
http://zpravy.idnes.cz/v-nemecku-se-srazily-letadla-za-letu-db9-/zahrani...
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/199238/ufo-se-srazilo-s-cinsk...
A navic se exponencialne zvysuje s mnozstvim podobneho bordelu v atmosfere ....
A abych odpovedel na otazku, tak sance trefit v Praze 10x10 metru je mala a da se to dokonce statisticky spocitat .... pak si vem kolik letu lita, kolik v nich leti lidi a uz to tak statisticky nepravdepodobne neni ......
Jinak toho, ze se zamota do motoru bych se nebal (mno teda samozrejme bal) ... da se predpokladat, ze by motor sice zacal horet, ale treba by se ho podarilo uhasit a vetsina letadel ma aspon 2 motory a s jednim dokaze letet ...... ceho bych se ovsem bal, ze vleti nekam do trupu, idealne do pilotni kabiny a to je pak jasny game over ......
Šance, že se srazí dva cyklisti na Sahaře vs. šance nehody dvou osobních vozidel na D1.
To myslím trefně vystihuje porovnávání srážky letadel v jednom leteckém koridoru kousek od přistávací dráhy snažící se přistát ve stejnou dobu a srážky náhodně padajícího balónu do náhodně letícího letadla (a ne balónu, ale jak ty řikáš ten malý kousek elektroniky do pilotní kabiny).
A jestli chceš statistiku, tak šance trefit se do objektu 10x10x10 m je menší než 10^16. Vynásob si to klidně miliardou letů a myslím, že můžeš v klidu letět na dovču :).
presne :) navic i kdyby do toho balonu to letadlo narazilo, tak to rozhodne automaticky neznamena jeho ztratu/pad. mohlo by to vyradit z provozu jeden motor, mozna prekryt pilotni kabinu, ale sundat letadlo z oblohy dost tezko, to by byla fakt smula.
Jen aby to nebyly sledovaci balony ...
Ale jako jak nemam gugl rad, tak tohle je vcelku genialni napad ...... teda, genialni odsud potud ...... vubec bych se nedivil, kdyby se toho chytla nejaka armada (asi vime, ktera) a pouzivala to ke sledovani .... muze to byt nehybne nad jednim mistem cely rok, nemusi cekat na prelet satelitu, kvalita fotek bude diametralne kvalitnejsi, nepujde v te vysce videt a uz vubec ne sestrelit ..... proste genialni zbran ..... zvlast kdyz to ponese jeste nejakou jednu, dve mensi rakety, pro pripad, "kdyby neco":o)
Ale na net mi to prijde jako pitomost, nutnost mit nejaky satelit na baraku, to uz je lepsi se pripojit k satelitu na obezne draze .... ale jako OK, jako hracka dobre .... stejne jak ty automaticke auta, at si kluci hrajou ......
Vojenske vyuziti by mohlo byt celkem slusne, ale zajimalo by me jestli jsou opravdu schopny to udrzet jakt takz na miste :)
Pokud vím, tak než se podařilo americké armádě použít první satelity, tak používaly právě obrovské balóny na testy...
Nechci být hnidopich, ale i ve stratosféře je jakés takés vzdušné proudění a jak balon udrží na jednom místě?
A tomuto může akorát věřit dnešní hloupá generace: "Balóny byly naprogramovány tak, aby přecházely mezi jednotlivými vzdušnými proudy a tím se dostaly na správnou pozici určenou k vysílání."
Nejsou třeba v různých výškách různé proudy různým směrem? Pak by stačilo měnit výšku a tím směr.
Viděli jste to video nebo si děláte srandu diskutováním nad tématem po přečtení nadpisu?
Viděl jsem video a mám z něho takovou srandu jako z nadpisu. A možná bych se smál ještě víc, kdybych rozuměl jazyku jejich kmene. Jedině co odpovídá realitě je velmi hrubé schéma proudění ve stratosféře. Toť vše.
Jak asi zajistí pohyb balonu nahoru-dolů, aby jim tak pěkně chytal vzdušné proudění? Pak tu máme ještě další dvě osy pohybu a to doprava-doleva a dopředu-dozadu. To je naprostý základ celého řešení.
Kdyby ti něco říkaly pojmy jako je působení na stratosférické cíle, dálka, výška, azimut a jak se chovají v této výšce předměty s vlastním pohonem a co to obnáší je dostat v těchto osách tam kam potřebuješ, natož kdyby byly vydány na pospas nějakému proudění, tak z toho budeš mít pr*del taky.
Tak nahoru-dolů by to nemuselo být tak obtížné, stačí měnit objem balónu. Třeba je ale nepotřebují nutně držet na jednom místě, prostě se vypustí s rozestupem a když některý odpluje, tak se na jeho místo dostane jiný.
To by taky mohl přeletět půl světa...
Taky se plánuje že budou kroužit pořád dokola okolo světa.
Fakt? Tak to by rovnou mohli na nebi ušít síť balonů pokrývající celý svět, pak by polohování nemuseli vůbec řešit, a signál by byl všude...
Kroužit okolo světa můžou. Ale pořád budou muset udržovat osy XYZ, aby pokrytí bylo souvislé. Nebo se časem zgučí dohromady a souvislé pokrytí bude kde? Kontrolní otázka....... Nebo se zase bude vyhlašovat signál "družice"? Tentokrát nikoliv kvůli vypnutí zdrojů elektromagnetických vln, ale naopak, že je možno momentálně lapat z éteru internet, když něco náhodou poletí okolo? :-)))) A co takhle pojem radiová viditelnost, známe?
Diskutuj jen o tom, čemu rozumíš. A když ničemu, tak aspoň o Woknech 8.
To byl útok na mě? Dost zbytečný. Testy s dosahem signálu již proběhly, a protože dopadly dobře, tak se pokračuje. Osy XYZ se nebudou muset dodržovat tak striktně jak by se mohlo zdát, protože tak jak je to plánováno, budou mít jednotlivé antény vzájemně dostatečné přesahy.
Bože, a něco takovýho bude rozhodovat/rozhoduje o mým životě! Jak si pán představuje mechanizmus změny objemu balonu? A co řešit vyšší dívčí jako je šíření elektromagnetických vln ve stratosféře, výkon vysílače, antény pro přenos mezi balony. To jsme dejme tomu v jedné úrovni šíření vln. A když balon ti nebude viset na jednom fleku, tak jak ze země dostaneš signál v tak zarušeném pásmu aspoň k jednomu balonu, aby ho mohl rozšířit mezi ostatní?
Děcka, běžte si napsat na zítra úlohy a spat.
Zkus přemýšlet, třeba na to taky přijdeš. Jinak kdyby to bylo tak nereálné, tak takový projekt ani nebudou spouštět. Ale to se holt stává, spousta pepíků sedí doma a říká co všechno nejde, pak je pár chytřejších, kteří to dokáží zrealizovat. Naštěstí o projektech nerozhodují jenom pepíci a šárik, to bysme nejspíš ještě chodili po čtyřech.
Nemusím o tom přemýšlet. Já mám totiž v tom dokonce praxi už před 30 roky, realizaci taky mám za sebou, tak proto už sedím doma a čekám na poučení od těch co ještě pořád chodí po čtyřech mladíku. Za nás se tomu říkalo pičovina a vaše generace to nazývá projektem. Hm....pak vyhazujete naše peníze za blbosti.
Aha, takže ne pepík, ale zkostnatělý docent, co se něco naučil před čtvrt stoletím a myslí si, že se od té doby technika nikam neposunula? Něco jako vědci, kteří tvrdili, že předměty těžší než vzduch nemohou létat nebo že rychlost na 30km/h je životu nebezpečná.
Uvažuje se o více možnostech. Jednou z nich může být (tak bych to řešil já) odporový drát uvnitř trubice, a to celé uvnitř balonu. Napájeno solárními panely. Funguje to na základě komínového efektu, čímž dochází k promíchávání plynu a nedochází jen k místnímu ohřevu helia. Trubice navíc chrání plášť, i když ten odporový drát rozhodně nebude rozpálen doruda. Ostatní vámi zmíněné překážky byly již výzkumem testovány a úspěšně vyřešeny.
S vyhříváním odporovým drátem teda pobavils. Pokud vím, tak balony se nebudou pohybovat v horních vrstvách stratosféry, kde teplota je k +20 stupňům, ale níže, kde je teplota -50 až -70 stupňů. Takže v takové kose, protože balon není izolovaný, budeš muset vyrobit kolik tepla na x m3 helia, aby významně zvětšilo svůj objem a ještě se pokryly tepelné ztráty?
A mnou zmíněné překážky mohly být výzkumem testovány a vyřešeny (kde se o tom dočtu jak a za kolik?). Možná až vyrosteš, tak zjistíš, že co jde ve výzkumu, nemusí jít ještě v praxi a když jo, tak s jakými náklady. Jsem takový brouk Pytlík. Všude jsem byl, všechno viděl, ale s tím rozdílem, že jsem to taky dělal. Taky jsme ve vývoji ledasco vymysleli co fungovalo úžasně, jenže pak to šlo do zkušební série = vyrobilo se na koleně pár kusů jak to funguje ve větším měřítku, pak to postoupilo do ověřovací série= což ověřilo jak to zvládne výroba a za kolik a teprve pak to šlo do výrobní série.
Takže tato gůglí cypovina je ve stadiu teprve vývoje=tedy nic není vyřešené a je to na papíru a dělá se s tím humbuk. A pochybuji, že se to dostane do dalšího stupně. Protože pak vezme do ruky tužku a papír účetní před důchodem, spočítá kolik budou stát výroba, výrobní náklady, provoz, údržba, režie a kolik to vynese. Za mého mlada se tomu říkalo rentabilita. A bude vymalovaný na to tata. No když mají na vyhazování.....
Když to bereš z pohledu ceny nákladů na takovou dlouhodobou reklamu. I když by jim stačilo že se o nich teď mluví a klidně by to mohli ukončit.
Materiál balonu je dobrý izolant. Navíc v nízkém tlaku jsou tepelné ztráty minimální i samy o sobě. Nejde o řízení stylem "tak a za 5 minut ať jsme o 2 kilometry výš", jsou na to dny a týdny. Protestována a vyřešena je komunikace mezi balony a mezi balonem a zemí (obousměrná). Původní anteny zvládaly 120km radius, ty nové už pracují s násobky, cíl je 500+km. Ve výzkumu pracuji přes 20 let. Vyhazování peněz to není, vrátí se to na advertisingu.
Mechanismus změny objemu plynu? Slyšel jsi o kompresoru? Přečerpávací nádrže, tak nějak fungují ponorkové systémy...
Stejně jako jsou mořské proudy, ve kterých plují ponorky - teda za předpokladu, že jsou k tomu vybaveny - samotný balon se blbě řídí i výškově. S pár vrtulkami a přečerpávací nádrží (chápeme-li správně, že nebude horkovzdušný, ale nejspíš vodíkový nebo tak, protože topit tam 24/7 by se asi neoplatilo) si může dělat prakticky co chce.
Helium. Vodík do vzduchu nesmí (ve smyslu v balónu/vzducholodi).
balony mezi sebou muzou komunikovat, radary muzou mapovat rychlost a smer proudu a pod. Moznosti je spousta, s vyuzitim dnesni techniky nic nemozneho. vse je jen otazka ceny
Každý balon má vlastní meteostanici.
Helium je pěknej prevít. Je hodně zdrhací - i z uzavřené nádoby. Takže balony pokud maji vydržet ve vzduch dost dlouho, ho ponesou slušnou zásobičku. :-)
Počítá se se "životností" ve stratosféře cca 4 měsíce. Následně kontrolovaný sestup (i za asistence přítomného padáku) na vytypované konkrétní vyhrazené místo (řízené přistání). Počítá se s tím, že někdy holt balon někde spadne, ale většina by měla přistát několik dní před koncem "životnosti" (a ano, ovlivňuje to hlavně zbývající obsah helia :) ).
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.