Američtí inženýři z University of Utah dosáhli významného pokroku v oblasti křemíkové fotoniky, když se jim povedlo vytvořit nový ultra kompaktní polarizační dělič paprsků (rozdělí tok paprsků světla do dvou samostatných informačních kanálů). Nový dělič paprsků dosahuje rozměrů 2,4 x 2,4 mikronu, tedy přibližně padesátinu šířky lidského vlasu. Minulá verze polarizačního děliče paprsků přitom měla rozměry 100 x 100 mikronu.

Zmenšení polarizačního děliče paprsků tak zase posouvá o krok blíže dobu, kdy se dočkáme komerčně dostupných křemíkových fotonických čipů. Tedy alespoň podle docenta Rajeshe Menona, který vede tým vědců, kteří stojí za novým polarizačním děličem paprsků.

Křemíková fotonika funguje tak, že v elektronických obvodech nepřenáší informaci elektrony, ale fotony, tedy informace je přenášena pomocí světla. "Světlo je tím nejrychlejším elementem, který můžeme využít pro přenos informací. Naší vizí tedy je, aby vše fungovalo pouze pomocí světla," vysvětluje Menon. Fotonické mikročipy by představovaly obrovský skok ve výpočetní technice. Jak u superpočítačů, tak u data center, desktopů, notebooků, tabletů a mobilů. Pro mobily a tablety by navíc fotony místo elektronů znamenaly menší spotřebu energie, tedy větší výdrž na jedno nabití.

Výroba fotonických mikročipů by přitom nemusela být vůbec nákladná. Využívána by mohla být k tomu stejná technika jako doposud pro výrobu křemíkových čipů. První počítače by mohly být vybaveny hybridními procesory, v nichž by informace byla přenášena jak pomocí světla, tak ještě i za pomocí elektronů. Časem se pak přejde už jen na čistě fotonické mikroprocesory. Podle odhadů Menona najde nový polarizační dělič své uplatnění v experimentálních počítačích během tří let. Do komerčního nasazení nás samozřejmě dělí delší cesta ...