První protézy ovládané svalovými impulsy byly vyrobeny na konci 60. let, ale měly vážné nedostatky. Senzory byly připevněny na pahýl končetiny a měly snímat elektrické impulzy svalů. Bohužel docházelo k nepřesnostem, jelikož se monitorovaly impulzy více svalů najednou namísto jediného. Reakce byly proto velmi pomalé a používání takové technologie vyžadovalo dlouhý trénink.

Detail protézy Ossür Proprio Foot

Dokonce se již přišlo s řešením tohoto problému v podobě přesnějšího uspořádání senzorů. Uvedená metoda se hojně využívá u horních končetin a umělých rukou, avšak u dolních končetin už takový úspěch nemá. Člověk dolním končetinám při vědomém pohybu totiž nevěnuje až takovou pozornost, neboť jejich pohyb řídí spíše mícha než mozek.

Nový způsob řízení pohybu dolních končetin od Össur je navržen tak, aby byl schopen zastoupit funkci kolena, chodidla i celé nohy. Bionické protézy jsou počítačově naprogramované inteligentní údy se schopností přizpůsobit se chůzi svého majitele s ohledem na jeho rychlost a druh terénu.

Řídicí systém protézy funguje na základě implantovaných myoelektrických senzorů IMES (Implanted MyoElectric Sensors), které jsou výsledkem tvrdé práce nadace Alfreda Manna. Senzory ve tvaru malých válečků vyrobených z iridia a platiny umí sledovat nervové vzruchy v konkrétním svalu a převést je na jedinečné elektrické signály, které jsou odesílány do přijímače umělé končetiny a následně transformovány do odpovídajícího pohybu.

Celek pracuje jako dokonalá kybernetická mícha. Místo toho, aby člověk musel umělou končetinu ovládat vědomě, její pohyb je řízen nevědomě odeslanými nervovými impulsy. Použití inovativní technologie je pro nositele mnohem intuitivnější, nevědomé signály se totiž okamžitě převádí na myoelektrické impulsy, které jsou hnacím motorem umělé končetiny. Bionické protézy byly testovány v rámci projektu First-in-Man na dvou dobrovolnících po dobu jednoho roku a zaznamenaly výborné výsledky. Je tedy jen otázkou času, kdy se nový druh protéz začne hromadně využívat.