V posledních letech se stále víc ukazuje, že odpověď nemusíme hledat jen v historii naší planety, ale hluboko ve vesmíru. Nová pozorování teleskopu SPHEREx od agentury NASA totiž naznačují, že klíč k pochopení může ležet v obřích zásobárnách mezihvězdného ledu.

Jedna z nejzajímavějších oblastí, na které se vědci zaměřili, je Cygnus X. Jedná se o mimořádně aktivní hvězdotvornou oblast vzdálenou přibližně 4 500 světelných let od Země. Nachází se tam rozsáhlé komplexy plynu a prachu, kde vznikají nové hvězdy a planetární systémy. Data ze SPHERExu přibližují, že tato oblast obsahuje mnohem větší množství zmrzlé vody, než se dosud předpokládalo.

Kosmické ledovce ukryté v prachu

Pozorování odhalila rozsáhlé struktury, které vědci někdy obrazně označují jako mezihvězdné ledovce. Nejde samozřejmě o ledovce v pozemském smyslu, ale o oblasti, kde se na prachových zrnech usazují vrstvy zmrzlých molekul, především vody, ale i dalších látek důležitých pro chemii života, jako jsou oxid uhličitý, methanol nebo amoniak.

Velmi důležitou roli zde hraje i kosmický prach, který funguje jako přirozený štít: chrání molekuly před intenzivním ultrafialovým zářením, které by je jinak rozbilo. V nejhustších oblastech oblaku pak vytváří prach tmavé pásy, které jsou složené z extrémně drobných částic, jež jsou často menší než částice kouře z cigarety. Právě v těchto zastíněných regionech se led dokáže dlouhodobě udržet a hromadit.

Studie publikovaná 15. dubna 2026 v The Astrophysical Journal pod vedením astronoma Josepha Hora naznačuje, že led není omezen jen na malé kapsy, ale prostupuje celým obřím molekulárním mračnem. To mění dosavadní představy o tom, jak jsou tyto látky ve vesmíru rozloženy.

Jak se z ledu stává voda na planetách

Odpověď na otázku, jak se tyto vzdálené ledové zásoby vztahují k planetám podobné Zemi, souvisí s procesem vzniku hvězd a planetárních systémů. Když se v hustých oblacích plynu a prachu začnou formovat nové hvězdy, okolní materiál se postupně shlukuje do disků, ze kterých vznikají planety. Ledové částice, které byly dříve zamražené na prachových zrnech, se při tomto procesu stávají součástí vznikajících těles.

Gravitační přitažlivost způsobí, že se tyto ledové zásoby začlení do mladých planet, kde mohou sloužit jakožto základní zdroj vody a dalších chemických látek nezbytných pro vznik života. Jinými slovy, voda na Zemi není jen produktem procesů na samotné planetě, ale s největší pravděpodobností má svůj původ v dávných mezihvězdných oblacích, které existovaly ještě před vznikem Sluneční soustavy.

Mise, která mapuje chemii Galaxie

Teleskop SPHEREx byl vypuštěn v březnu 2025 a jeho hlavním úkolem je zmapovat celou oblohu v 102 infračervených pásmech. Infračervené záření totiž umožňuje prohlédnout skrz prachové oblaky a detekovat chemické složení mezihvězdného materiálu.

Během plánované dvouleté mise má SPHEREx provést čtyři kompletní mapování oblohy. Vědci díky tomu získají nejen statický obraz rozložení ledu, ale i detailní přehled o jeho variacích napříč Mléčnou dráhou. To by mohlo velice zpřesnit již existující modely vzniku hvězd, planet i chemického vývoje galaxie jako celku.

Nový pohled na původ života

Objev rozsáhlých ledových zásob v oblastech, jako je Cygnus X, posouvá naše chápání původu vody i stavebních kamenů života. Znovu si tak připomínáme skutečnost, že vesmír není jen prázdný prostor s náhodně rozptýlenými molekulami, ale dynamické prostředí, kde se elementární látky koncentrují, chrání a následně předávají nově vznikajícím světům.

Z tohoto pohledu může být vznik života méně výjimečný, než jaké závěry byly v této sféře pronášeny. Pokud jsou totiž ingredience běžně dostupné už ve fázi formování planet, zvyšuje se tím pravděpodobnost, že podobné procesy probíhají i jinde ve vesmíru.