Tuto sérii není třeba více představovat. Značka Battlefield se pravidelně objevuje na počítačích a konzolích již od roku 2002 a prakticky každý díl se dokázal nějakým způsobem zapsat do herní historie. A to včetně předchozího Battlefield: Hardline s policejní tématikou, který příliš neoslovil.

Posun zpět v čase

Došlo tedy na lámání chleba a padlo rozhodnutí, že se opět změní dobové zasazení. Přiznejme si, že už bylo třeba, jelikož osvěžení v podobě moderních válečných stříleček je již delší dobu pasé a posouvání do blízké budoucnosti již také nepatří mezi nejžhavější téma. Spousta hráčů volala po návratu do období 2. světové války, nicméně v EA si řekli, že půjdou ještě dál.

Výběr tedy padl na válku, o které se tvrdilo, že všechny ostatní ukončí, jelikož svou velikostí a ničivostí předčila všechno, s čím se lidstvo do té doby setkalo. První světová válka je téma, na které si zatím žádné z velkých studií netrouflo. Proto výběr studia DICE poměrně šokoval. Ale rozhodně se nejedná o špatnou volbu.

Pět malých příběhů

Než se rozebere to hlavní, na čem série Battlefield stojí (tedy multiplayer), stále je součástí i kampaň jednoho hráče. Ta je rozdělena na šest menších příběhů, každý se specifickým herním zaměřením.

První funguje jako úvod do 1. světové války. Jak je řečeno hned na začátku, neočekává se, že by hráč přežil. Ve druhé se hráči chopí řízení tanku s povedenou bitvou na konci. Třetí je leteckou kampaní, kterou díky konci považujeme za nejlepší z nabízeného.

Ve čtvrté se hráči vydají po vzpomínkách válečného veterána, který popisuje ztrátu svého bratra; pátá nastíní, jak náročné bylo předávání zpráv po bitevním poli a v poslední se děj přesouvá na Blízký východ, kde se pomáhá T. E. Lawrencovi, známému jako Lawrence z Arábie.

Mimo první kampaně, která je opravdu na pár minut, zabere každý z příběhů okolo hodinky, záleží však na zvolené obtížnosti. Zakončení navíc přinese nějakou zajímavou informaci, co se v rámci dané bitvy (či celé války) stalo, nebo jaký měla dopad. Neškodí dokonce ani krátkost jednotlivých příběhů, jelikož tvoří dojem krátkých filmů.

A opět jedeme online

Dřív nebo později dojde na zapnutí multiplayeru. U série Battlefield asi nemá cenu zmiňovat, že zde najdeme módy jako Conquest, Rush, nebo Team Deathmatch. To je již klasika, kterou všichni znají. Za zmínku ale rozhodně stojí War Pigeon. V tomto módu se na mapě objevuje holub, kterého je nutné sebrat a po určitou dobu udržet, napsat zprávu a odeslat na velín, aby byl spuštěn útok artilérií. 

Novinkou jsou Operace, jakási kombinace módů Conquest a Rush. Mapa je rozdělená na několik sektorů, útočníci musí zároveň zabrat oba body, aby se linie posunula. V případě, že první pokus útočníkům nevyjde, získají druhou šanci s podporou vzducholodě. Díky oné druhé šanci, kdy dostanou útočníci opět plný počet ticketů a navíc podporu vzducholodě, je ve výsledku tento režim dosti jednostranný.

Trochu jiná hratelnost

S novým zasazením se trochu mění i hratelnost. Akce není ani zdaleka rychlá, většina zbraní je jednoranných a naopak účinnost rychlopalných je poznat na krátkou vzdálenost (i když je možné narazit na hráče, kteří se samopalem střílí přesněji než kdejaký odstřelovač).

Stejně tak se již nepotkávají hráči s granátomety, kteří zvláště na uzavřených mapách dělali dříve značnou neplechu. Zde je opravdu nepříjemným podpůrným prvkem plynový granát. Tomu se lze velmi snadno bránit nasazením plynové masky, ale za cenu, že je možné střílet pouze od boku, což není zrovna nejpřesnější způsob.

Jelikož v první světové válce byla bojová technika prakticky novinkou, je nutné počítat s tím, že zde nemá kdovíjaké zastoupení. Když už se ale najde, dokáže nepříjemně potrápit. Raketomety neexistovaly, tudíž jedinou obranou jsou protitankové granáty. Novinkou pak jsou velké prostředky, které v polovině kola (v případě conquestu) dostane prohrávající strana, jakožto malou výhodu na případné zvrácení situace.

Mezi nimi nalezneme vzducholoďě, obrněné vlaky i bitevní loďě. Typ pomocného plavidla, či stroje je dán mapou, nejedná se ovšem o nezničitelnou jednotku. Naopk případné sestřelení a následný pád vzducholodě je neskutečná podívaná.

Zpracování na jedničku?

Technické zpracování je opět vytříbené. Co se týče grafiky, zde není opět co vytknout. Frostbite 3 engine umí vykouzlit překrásné scenérie, přičemž má hlavně podporu dynamického počasí. Každou hru tedy hráči začínají v různých podmínkách, jednou je mapa krásně prosluněná, jindyje zahalena hustou mlhou, kdy není nic vidět.

Ozvučení skvěle následuje zajetou kvalitu. Hudební doprovod je z hlediska atmosféry skvěle padnoucí a zvukům zbraní se dá věřit. Z technického hlediska je ovšem škoda, že se občas objeví nějaký ten čertík, který zážitek naruší. 

Verdikt

Battlefield 1 přinesl svým zasazením svěží vítr mezi FPS tituly a ukazuje, že série rozhodně není zaseklá a stále má co nabídnout. Pokud hledáte nevšední osvěžení, které kombinuje zajímavý (leč krátký) singleplayer a parádní multiplayer, nešlápnete vedle.