Je pravda, že Destiny nemělo tak brutální PR kampaň jako například Watch_Dogs, i tak bylo však o této hře minimálně poslední rok značně slyšet. Aby také ne, když se jedná o poměrně velkolepý projekt, který má přinést hráčům netradiční žánr MMORPGFPS, tedy masivní onlinové střílečky s prvky RPG. Mělo něco takového šanci uspět?

S klidným svědomím můžeme říci, že ano. Ne všechny stránky si ale zaslouží pochvalu. Nejslabším článkem je příběh, který je zde opravdu těžce doplňkový. V blízké budoucnosti se u Marsu objevuje jakási planetka, kterou Lidé začnou nazývat Traveller. Ten způsobí zlatý věk lidstva, kdy se délka života ztrojnásobí, započne technologický boom, který umožní obsadit i nehostinné planety Venuše a Merkur.

Traveller má ovšem i dávného nepřítele, který je příhodně nazván jako Darkness. Ten napadne pomocí svým přisluhovačských ras Sluneční soustavu a lidstvo téměř vyhladí. Zbude tak jen poslední útočiště, jenž Traveller dokáže uchránit. Tento artefakt nicméně upadne v nečinnost - a v tuto chvíli přichází na řadu hráč.

Příběh působí značně generickým dojmem, který by dokázal sepsat i student scenáristiky během prvního semestru. Smutnější je navíc to, že se mu nedostane žádné větší hloubky, a spíše než odpovědi se před hráčem objevují nové a nové otázky. Je to skutečně škoda, protože například robotický společník a rádce Ghost, jemuž hlas věnoval Peter Dinklage (Tyrion Lannister ze seriálu Hry o trůny), je poměrně zajímavý, jeho monology jsou vtipné a příjemné na poslech, ale nějaká větší hloubka zde chybí. 

Hratelnost klasického RPG, nebo FPS?

Samotné hraní začíná tvorbou postavy. Kromě jména je nutné si vybrat rasu. Awoken jsou příbuzní lidí, kteří před Darkness utekli na kraj vesmíru, Exo pak humanoidní roboti a nakonec Lidé. Rasa však ve výsledku, stejně jako úprava obličeje, je pouze záležitostí estetickou. Určující je výběr třídy.

Ty jsou také tři. Titan se zaměřením na těžké brnění a vysoký damage, Hunter, jehož přednosti jsou rychlost a stealth, a nakonec Warlock, jenž se naučil ovládat sílu Travellera a je tedy jakýmsi mágem. Třída je samozřejmě neměnná, ale rozdíl v hratelnosti je znát, protože s Warlockem a jeho schopnostmi si například nemůžete dovolit akce, které zvládá Titan.

Hratelnost by se dala nejvíce připodobnit k sérii Borderlands. Nejvíce zkušeností se dostává za úkoly, nejzajímavější loot je třeba si najít, nebo zakoupit. Výhoda je, že všechny typy zbraní jsou k dispozici všem třídám, není tedy nutné hrát za Huntera, aby byla k dispozici odstřelovačka. Jen ji hráč nedostane hned na začátku.

Bohužel některé úkoly a průchody začnou časem zavánět repetitivností. Ať už se jedná u nutnou cestu skrz určitý sektor, kde se každou chvíli objevují nepřátelé, nebo quest, kdy je třeba jít na to či ono místo a po dobu XY minut ho bránit.

Openworld leveldesign s hranicemi

Tvůrce je nutné pochválit za opravdu povedené zpracování jednotlivých map. Ty působí většinou jako open-world, lze však narazit na hranice, kdy občas dokonce zamrzí, že daná mapa není větší. Míra detailů a uvěřitelnosti je však na vysoké úrovni prakticky všude.

Snad jen Tower, sociální místo s centrálou Strážců, by mohl být větší. Sice je zde vše od obchodníků, přes poštu až k ukládacím truhlám, ale oblast je to malá a oproti zbytku nepůsobí už tak uvěřitelně a „živě“, přestože se zde nachází větší počet hráčů. 

Neviditelný multiplayer

Na začátku jsme zmínili, že se jedná také o MMO titul. Určitě je vhodné říci, že placení měsíčních poplatků zde není. Navíc lze příběh celkem bez problémů projít i jako sólo hráč. Je však nutné být neustále online (je tedy nutné mít GOLD členství v případě hraní na Xbox 360 a Xbox One, nebo PS Plus u PlayStation 4). Multiplayerová složka je zde taková „neviditelná“.

V běžných mapách lze narazit na jiné hráče (hra je v základu PvE), pomoci jim od nepřátel, či spolupracovat při spuštění náhodného eventu. Během příběhu se však běžně navštíví určité lokace, které jsou jakousi uzavřenou instancí, kdy není možný rychlý respawn, a ostatní hráče lze potkat jen v případě, že jsou ve stejném fireteamu.

PvP model pak představuje Crucible, který je zde prezentovaný jako tréninkové hřiště Strážců. Zdejší herní mody jsou klasické. Control je kombinací team deathmatch a domination, Rumble je typický deathmatch, Clash představuje klasický team deathmatch - tedy nic extrémně objevného nebo překvapivého. Přestože v Crucible jsou schopnosti srovnány, vlastnosti zbraní nikoliv a tedy ti, kdo rychleji střílejí, budou vždy zvýhodněni. Plusem PvP modu je ale to, že za něj se získávají také zkušenosti, a to kolikrát i rychleji než při hraní příběhu.

Next-genové zpracování

Nebojíme se říci, že Destiny je aktuálně nejhezčí next-gen hrou na trhu. Krásná vyhlazená grafika, jemné textury a prakticky stabilní framerate je známkou opravdu kvalitní práce. Koukat se na Destiny je skutečně pastva pro oči, která rozhodně jen tak neomrzí. Snad jen načítací časy by mohly být o něco kratší.

Absolutní špičkou je pak naprosto famózní a dokonalý soundtrack, který je snad tím nejlepším na celé hře. Hudba je báječně atmosférická, přesně nakódovaná a předěly mezi akcí a jejím zakončením působí vždy přirozeně. Pro milovníky doprovodné hudby je toto prostě povinnost.

Verdikt

Destiny slibovala hodně a velké množství těchto slibů splnila, což není u nových značek běžné. Aktuálně asi nejlepší multiplayerová akce, kterou si lze na konzolích pořídit. Bungie opět dokázali, že FPS titulům rozumějí a je to jejich hřiště.