RECENZE – Nejslavnější adventura všech dob, Grim Fandango, se vrací s remasterem
Adventury od LucasArts měly společné jedno. Prakticky všechny měly velmi zajímavý a perfektně napsaný příběh, osobitý humor. A Grim Fandango nebyl v tomto ohledu výjimkou. I dnes se na tento titul hledí s respektem a kdo se řadí mezi pamětníky, musí být z vydání remasterované verze nadšen. Nicméně pro nováčky maličko uvedeme, o co vlastně jde.
Celý příběh se odehrává v Zemi mrtvých a hlavní hrdina je posmrtný cestovní agent Manny Calavera. Jeho prací je nebožtíkům přiřadit adekvátní cestu k finálnímu odpočinku dle jejich životních zásluh. Kdo byl hajzl, jde nebezpečnou cestou pěšky, kdo byl dobrák od kosti, má nárok na luxusní jízdu vlakem.
Vše se zamotává, když se Mannymu dostane na seznam Mercedes „Meche“ Colomar, která byla opravdovou světicí, přesto nemá nárok na žádnou z luxusních cest. To Mannyho popostrčí k vyšetřování zkorumpovaného systému a navíc se vydává za Meche, která mezitím z hanby odešla na nebezpečnou pěší cestu.
Scénář velmi silně odkazuje na klasický noir žánr. Meche je tak v roli jakési femme fatale, samozřejmě nesmí chybět pořádný gangsterský boss, hazard, zkorumpovaná policie a další typické znaky žánru. Vše je navíc zasazeno do neskutečně originálního světa, který je inspirovaný mexicko-mayskou kulturou, města jsou ve stylu art-deco a móda odpovídá meziválečnému období.
Podíváme se i do světa živých, které je zpracováno velmi surrealisticky pomocí seskládaných rozstříhaných fotografií. Přestože z počátku může být dojem velmi vlažný, ten finální pak musí ocenit neskutečnou jedinečnost. Ve výsledku celá hra v tomto ohledu působí velice originálně a unikátně. Takovou kombinaci opravdu málokde uvidíte.
Příběh pak nasazuje všemu pomyslnou třešničku na dort. Není nijak předvídatelný, není to hrdinský epos jednoho odpoledne. Mannymu vše zabere neskutečné čtyři roky, během kterých si udělá několik přátel, ještě více nepřátel, stane se majitelem kasina, kapitánem lodi a mnoho dalšího.
Téměř dvě dekády od vydání tu dnes máme novopřepečenou adventuru, která umí místy i dost potrápit. Za prvé je velmi nutné ovládat anglický jazyk, bez kterého prakticky není šance posunout se dále, natož pochopit příběh. Stejně tak se vrací i dnes již nepoužívaný prvek opakování jedné akce (například čtyřikrát sepnout motor, aby díky drnčení spadl z police nutný předmět), který může hráče zmást.
A v neposlední řadě je to absolutní absence nápovědy. Hra v postupu nijak nepomůže a veškeré věci si musí hráč vydedukovat sám. Na druhou stranu se ale jedná povětšinou o logické věci, díky kterým si následně každý bude bušit do čela, že to vlastně dává smysl.
Nicméně v tomto ohledu se samozřejmě ani nic měnit nemělo. Remaster je zde od toho, aby přivedl starší hry na nové systémy, ne aby měnil funkce hry. Nu, nedopadlo to špatně. Low-poly modely jsou vyhlazeny a oblečeny do textur s vyšším rozlišením, stíny detailnější a znovu nahrán byl i soundtrack, který je opravdová slast poslouchat.
I ovládání již není „tankové“, tedy ve stylu otočit postavu a až poté s ní jít dopředu. Je klasicky nové a Manny umí zatáčet za pochodu. Je však možné (stejně jako samotné grafické zobrazení postav), hru kdykoliv přepnout do původního režimu z roku 1998. Největším trnem v oku hráčů je absence podpory širokoúhlých monitorů. Respektive, že hra jede v poměru 4:3 a do dnešního 16:9 se pouze roztahuje. Na druhou stranu lze 4:3 verze zapnout velmi stylové boční rámečky, které celkový dojem pouze zpříjemňují.
Aby vše nepůsobilo tak extrémně pozitivně, najde se i pár nepříjemností. Jedná se především o grafický kabátek, protože postavy se čas od času zacyklí v animaci, problikávají, nebo nejsou vůbec vidět – nejednou se nám stalo, že Manny vedl dialog s nikým. Je opravdu škoda, že v tomto ohledu není hra odladěnější, protože v krajních případech to dokáže zabránit jakémukoliv dalšímu postupu ve hře.
Díky tomu všemu zde vyvstane otázka, pro koho je vlastně Grim Fandango Remastered určen? Veteráni, kteří znají příběh mnoho důvodů k znovu zahrání, krom nostalgie, nemají. Nováčky pak může odradit jakákoliv těžší hádanka, kterých je hra, díky absenci nápovědy, plná. A hrát hru jen kvůli komentáři tvůrců také není to pravé ořechové, nicméně pořád se jedná o klenot mezi adventurami a pokud se někdo řadí mezi opravdového fanouška žánru, Grim Fandango Remastered ho prostě nesmí minout.
Verdikt
Nejlepší adventura všech dob? V dnešní době už to asi neplatí, ale do toho nejlepší se Grim Fandango řadí stále. A to i ve své remasterované verzi, která sice mohla být provedena lépe, ale i tak doporučujeme si ji zahrát.