Série Tex Murphy odstartovala už v roce 1989 a do konce tisíciletí v jejím rámci vyšlo pět her (všechny si je mimochodem můžete koupit optimalizované pro moderní operační systémy na GOGu). Vedle perfektního skloubení potrhlé komedie s noirovou kriminálkou a sci-fi zasazením se vyznačují především interaktivními hranými scénami, v nichž se úmyslně objevovali aktéři s hereckou kapacitou podobnou osazenstvu Velmi křehkých vztahů, což ovšem byla polovina legrace. 

Tesla Effect navazuje tam, kde v roce 1998 skončil Overseer a je přesně takový, jak fanoušci (kteří ostatně příspěvky na Kickstarteru umožnili jeho vznik) čekají. Vtipný, šílený, sebeparodický a zároveň provokativně chytrý, filmový, plný známých postav z předchozích dílů (mimo jiné Richard Norton jako Velký Jim Slade, Larry Thomas jako poručík Danwicz, pochopitelně Chris Jones a další) a tak silně devadesátkový, že možná nebudete chvílemi vědět, jestli jste se náhodou nevrátili v čase.

„Hehe. Jo, jsem to já.“

Dějově je titul zasazen do roku 2050, tedy sedm let po událostech svého předchůdce, avšak díky praktické scenáristické berličce jako bychom pořád byli v první polovině čtyřicátých let, kdy proradný taxikář ukončil vztah hlavního hrdiny s jeho milovanou Chelsee. Tex si totiž ze sedmi uplynulých let zaviněním, řekněme vnějších vlivů, vůbec nic nepamatuje. Možná to zní klišovitě, ale na rozdíl od mnoha jiných děl je zdejší ztráta paměti naprosto účelová a poplatná příběhu. 

Protagonistova morálka se v daném časovém intervalu posunula k horšímu, a z přitroublého sympaťáka věřícího v dobro se stal člověk, co za dostatečnou sumu bez otázek odvede špinavou práci a ještě vám vyčistí dřez. Čili si asi umíte představit, jak na náhlou proměnu takového ega v charakterní osobu dávných let reagují asi všechny postavy ve hře .

Důležitější než důkladná psychoanalýza je pro Texe ale rána na hlavě, vpichy na předloktí a díry ve zdech bytu – vedle kocoviny esenciální základy každé správné noirové detektivky. Vyšetřování může začít a sním i odvíjení inteligentní zápletky, točící se okolo konspiracemi opředeného vynálezce Nikoly Tesly, jejímž zapříčiněním je Tesla Effect tím nejlepším, co se adventurám přihodilo od vydání Gemini Rue.

„Jsem jenom skromné soukromé očko zachraňující svět, jak ho známe.“

Náplň je rozdělena na dvě vcelku vyrovnané části – průzkumnou a filmovou. V první se z pohledu vlastních očí volně procházíte po otevřených, více či méně rozlehlých lokacích, hledáte, sbíráte a kombinujete předměty, řešíte různě náročné puzzly (věci jako luštění hesla k trezoru doplňují plnohodnotné virtuální hlavolamy typu Loydovy patnáctky), občas narazíte na předmět, který Texovi připomene jeden ze starých případů, načež se vám přehraje krátká sekvence se záběry z dřívějších titulů. V několika málo úsecích máte překvapivě za úkol se vyhnout přítomným strážím či mutantům (důmyslný stealth systém zde není, přesto potěší oživení gameplaye) a zpovídáte vedlejší postavy.

Čímž se dostáváme k druhé části. Živí herci vystupují jak při klasických dialozích, kdy jsou vám přehrávány scény s odpověďmi na vaše dotazy, tak samozřejmě v plně filmových pasážích, jež byly natočeny před zeleným plátnem a doplněny o rozmanitá digitální pozadí. Všechny tyto předěly jsou špatné. Vážně špatné. Ale šlo o účel, takže je to v pořádku. Jsou brané s maximální nadsázkou a skoro cokoliv, co Tex vypustí s úst, je citování hodná perla. Ony dialogy jsou vůbec vymazlené a narážky na popkulturu, videohry a předchozí díly série kupodivu vůbec neruší atmosféru ujeté, ale pořád hardboiled detektivky. Plus se na ně díky rozlišení 2K opravdu příjemně kouká, jenom se musíte smířit se ztrátou šestnácti gigabajtů na disku. 

Filmečky vám navíc hlavně zpočátku dávají dost často na výběr z několika možností, jak mohou pokračovat (například, jak je ukázáno v jednom z trailerů, jakým způsobem by měl protagonista reagovat, když skončí v pokoji s polonahou sexy dámou a vejde jeho přítelkyně), čímž ovlivňujete celkové ubíhání příběhu. Dobrat se můžete až pěti konců, jejichž vidění - pokud máte dost času, protože dohrání zabere kolem jedenácti hodin - rozhodně stojí za opakovaný průchod.

„Doufám, že se neurazíš, když řeknu, že seš dobrej. Fakt dost dobrej.“

Určitě potěší přítomnost dvou obtížností, z nichž ta lehčí nabízí bonusové tipy, možnost přeskočit řešení hlavolamů, pokud si nevíte rady nebo se nechcete zdržovat, a vytažení baterky pro zvýraznění předmětů nezbytné pro další postup, což je docela dobrá věc. Pobaví bodování vašich akcí – za rozhovory, vyřešené hádanky, zkoumání objektů atd. - za které sbíráte skóre. Za smrt (do toxického potoka raději nelezte) či přeskočení puzzlu je naopak ztrácíte. Před závěrečným zhodnocením si Big Finish Games neodpustí vtípek s posudkem toho, jak moc dobrý jste detektiv. Naprosto monumentální hudba pak podporuje vysoké výpravné hodnoty děje. 

Jediný výraznější zápor vidíme v pasáži v druhé polovině hry, kdy se podíváte do výzkumného zařízení, které je super svou monstrózní rozlohou o poznání méně super tím, že jste nuceni pěkných pár desítek minut pobíhat po jeho čtyřech podlažích a řešit sadu snadných úkolů – nejvíce času vám sežerou frustrující přesuny –, takže vás nekonejší dobrý pocit z vyluštění hádanek ani jakákoliv prokládaná forma vtipných FMV, a hra se zde stává příliš táhlou a nudnou. Co mohlo být nejlepší částí se bohužel ukázalo jako nejhorší. Škoda, protože potom by s hodnocením nebylo co řešit, na trhu tohoto žánru právě teď nic lepšího není. 

Verdikt

Tesla Effect je záležitost, jež vznikla s maximálním důrazem na hráčský zážitek. Až na jedno uklouznutí jde o stoprocentně zábavnou věc, od níž se nebudete umět odtrhnout. Tex Murphy je bůh a po tomhle revivalu musí následovat pokračování. MUSÍ.