Přesto si případ opeřeného kriminálníka udržel podstatně vyšší laťku než finále konkurenčního Cognition, což mu musíme přičíst k dobru. Příliš krátká herní doba, nízká míra interakce s ostatními charaktery a puzzly na dvě věci – to jsou jen některé znaky srážející hodnocení Ancestry of Lies. Podařilo se jich autorům vyvarovat ve třetím dílu atmosférické detektivky a nabídnout atraktivní obsah ve stylu první kapitoly?

A Murder of Ravens nezačíná tam, kde jeho předchůdce skončil. Začíná mnohem dřív. Zpočátku se příběh opět vrací do minulosti. Tentokrát se ale už nepodíváte do úzkých chodeb vagónů Orient Expressu, nýbrž na palubu zaoceánské lodi, kde jste původně řešili zločin jako přívětivý konstábl Anton Jakob Zellner. Jak už je asi patrné, opět se vžijete do jednoho ze zbylých cestujících. A nikoliv toho z druhé epizody.

Návrat do minulosti

Zvrat, jímž recenzovaná část startuje, pravděpodobně nemohl čekat vůbec nikdo. Přitom však nepůsobí jako nesmyslně vykonstruovaná sranda, a to je strašně dobře. Naopak jsou postupně odhalována dosud skrytá zákoutí děje a smysluplná vysvětlení nahrazují nevyjasněné otázky, které v zájmu hráčů, již nemají dvě třetiny Ravena za sebou, raději nebudeme spoilerovat.

!POZOR, ODHALUJE DŮLEŽITÉ FRAGMENTY PŘÍBĚHU!

Musíme přiznat, že hádanky v této části vaše mozkové závity moc nepotrápí – to kvůli předem daným výsledkům, které už máte v paměti. Naštěstí jsou vyváženy rozsahem rozhovorů. No a poměrně příjemný pocit z odhalování nevyřčených tajemství a prohlubování povědomí o některých postavách také není na škodu. Hraní za jiné charaktery než konstábla Zellnera ovšem z nějakého důvodu není natolik uspokojivé.

Překvapení!

Příběh si s postupem času drží kvalitativní rovinu a scénáristé vás nepřestávají zásobovat překvapivými zvraty, jež se vám při sebevětší snaze nepodaří předpovědět. Události směřují až do muzea v Kairu, a poté se konečně protnou se Zellnerovou časovou osou ve finálním bodě předchozí epizody, odkud dál pokračuje řetězec šokujících odhalení.

Tvůrcům již zmíněného Cognition se podobně jako tolika před nimi nepodařilo ukočírovat závěr svého díla, tady ale zklamaní nebudete. King Art ve finále Ravena zvládli umě uzavřít všechno nedořečené a navzdory naší snaze jsme ani v této fázi neprokoukli, co mělo přijít, což nás samozřejmě neskonale těší.

Pořád dokola

O technické stránce se už skoro nemá cenu obsáhleji rozepisovat, jelikož se se třetí kapitolou budeme zase opakovat. Nejprve tedy to pozitivní – animace charakterů jsou na žánrový titul pořád super, a ačkoliv sem tam zaškobrtnou, většinou je radost na ně pohledět. Zamrzí ovšem občasné nevyužití technologie při jednoduchých úkonech a nic moc obrazová kvalita cut-scén.

Na neměnné úrovni zůstává i hudba. Dabing je fajn především díky přítomnosti různých světových přízvuků angličtiny, ústřední hudební motiv vyburcuje a zbylé skladby neurazí. Nepochopitelně přetrvávající absence některých efektů je však k vzteku. Stejně jako v současné době snad již opravený bug zabraňující postupu, nutící nahrávat uloženou pozici a otravně opakovat už jednou prošlou pasáž.

Verdikt

Po nešťastné druhé epizodě se vývojářům podařilo znovu se vyšvihnout a přinést stejně zábavný kousek, jaký představuje The Eye of the Sphynx. Samozřejmě není bez chyb, ale adventuristé budou spokojeni. Hlavně pokud si Ravena zahrají až teď, bez nutnosti čekání na jednotlivá pokračování.