Zde totiž naopak do nedávné doby patřilo prvenství konkurenčnímu DC Comics, které přineslo Arkham sérii s Temným rytířem. Naopak Marvel se s herními pokusy ne a ne uchytit (když nepočítáme kostičkové Lego hry). Ale letos to vypadá, že by se to snad mohlo změnit.

Studio Insomniac Games totiž dostalo od Marvelu nabídku na vytvoření superhrdinské hry, přičemž si mohli zvolit jakéhokoliv hrdinu z celého Marvel portfolia. Jejich okamžitou volbou byl Spider-Man, jehož opravdu kvalitní herní zpracování bylo naposledy v roce 2004, kdy vyšel Spider-Man 2 (teď mluvíme o verzi pro PS2 – PC verze byla tragická).

Tento úkol v sobě nese hned několik poměrně zásadních milníků. Za prvé napravit reputaci hernímu pavoučímu muži, která je aktuálně dost nízko. Za druhé se kvalitou vyrovnat konkurenčnímu DC Comics, které má na kontě skvělou Arkham sérii a za třetí Spider-Mana udělat tak, aby to nebylo zase to samé zas a znovu.

Přátelský soused… však to znáte

Možná kvůli třetímu bodu se tvůrci rozhodli, že zasazení Marvel’s Spider-Man nebude tzv. origin story – tedy sledování toho, jak se z Petera Parkera stává newyorský hrdina. Naopak sledujeme mladého muže, který se této „práci“ věnuje již 8 let a tedy není žádným nováčkem. Mimo to ale sledujeme i osud samotného Petera.

Ten totiž musí kombinovat hrdinskou část života s osobní, kdy má zaměstnání, rodinu a plácá se ve vztazích. K příběhu se vážou jisté zvraty, a tak z něj raději příliš neprozradíme. Scénář je však komplexní, má místy dospělé az temné momenty a nepůsobí nikoliv jen jako podložka pro hráčské pískoviště.

Naopak je na něj kladen velký důraz, je promyšlený od úvodního intra a sami se budete škrábat na hlavě, jak vám určité detaily mohly vůbec uniknout. Přestože se nejedná o detektivní hru, kde byste mohli při opětovném přehrání zvolit jinou cestu, budete si jistě chtít přehrát hru znovu už jen z toho důvodu, abyste se pousmáli nad sebou samými, jaké detaily jste přehlédli.

Zasazení mimo začátky je vážně skvělé a neskutečně osvěžující. Je opravdu příjemné sledovat něco jiného, než Peterovu touhu o nalezení vraha strýčka Bena, jeho vyrovnávání se s novou silou, se kterou přichází velká zodpovědnost a podobně. Mimochodem během prvních tří hodin byl právě strýček Ben zmíněn asi dvakrát a to jen ve formě, že Peterovi (a nejen jemu) chybí.

Jak se nám ten pavouk hýbe

I když nebudeme mluvit o příběhu, budeme rozhodně mluvit o tom ostatním. Jak se to tedy vlastně hraje? To bude potřeba rozdělit na několik částí, jelikož obsahu a herních věcí, je v Marvel’s Spider-Man spousty. Tím úplným základem je, jak se Spidey hýbe po městě. A musíme uznat, že není problém docílit tak přirozeného pohybu, jako je možné vidět v trailerech.

Houpání po sítích je až zázračně intuitivní. Základní zhoupnutí se dělá pomocí R2, ale je možné se stisknutím L2+R2 rychle přitáhnout například na roh střechy, kde je možné se zastavit, nebo naopak se odrazit kupředu. Jakmile se Spider-Man dostane těsně k budově, automaticky se po ní rozeběhne, na rozích je možné podržením kolečka udělat rychlou zatáčku apod. Jednoduše řečeno se jednotlivé animace prolínají natolik dobře, že jsou okem nepostřehnutelné, a celý zážitek tak působí velice kinematograficky. 

Popis ovládání možná zní lehce komplexně, ale po pár minutách se do toho hráč dostane a zbytek hry je co se pohybu městem týče opravdu pastva pro oči a „lítání“ ze jedné strany mapy na druhou je radost sama o sobě. Mimochodem na zhoupnutí je nutné mít v okolí místo vyšší než se Spider-Man nachází – pavučinu je totiž vždy mít k čemu uchytit. Pohyb po městě tak nepopírá základní logiku. 

A když se dáme do soubojů?

Hry s Temným rytířem jasně nastolily určitý standard soubojů. Marvel’s Spider-Man v tomto ohledu nejde jiným směrem. Jedním tlačítkem se tedy rozdávají údery, jiným se provádí protiúhyb, což je jakási náhrada za Batmanův protiútok/vykrytí (Spidey je přeci jen spíše agilní hrdina), pokud je nepřítel trochu dále, je možné se k němu přitáhnout a podobně.

Opravdu hezké momenty umožňuje i použíti okolního prostředí. Je možné například přitáhnout poklop kanálu a roztočením tento předmět hodit na nepřítele. Postupem času se Spider-Man naučí i nové možnosti, jako vytržení nepřítelova štítu/zbraně a vržení zpět. Přitažení nepřítel do vzduchu, odhození nepřátel a jiné možnosti.

Typů nepřátel je několik, od základních, přes vyzbrojené pistolí, nebo puškou, velké hromotluky, které je nutné pavučinou spoutat, po opravdu silné vyzbrojené speciálními meči, jetpacky a podobně. Každý takový nepřítel chce určitou taktiku a v pozdějších fázích, je nutné schopnosti opravdu kombinovat, ale odměnou jsou opravdu hezké souboje, které působí opravdu dobře (přestože například v pozdějších částech je možné si všímat, že se animace opakují).

Samotnou zmínku si zaslouží gadgety, které pavoučí hrdina používá. K vidění byly ve videích například miny, které si nepřítele přitáhnou a úplně znehybní. Dále zde jsou i pavučinové bomby, silné vystřelovače, které protivníka odhodí. Zapojení použití těchto pomůcek je kolikrát velmi nápomocné a občas i poměrně rozhodující.

Město plné zábavy

Asi není třeba zmiňovat, že svět je v novém Spider-Manovi otevřený, tedy mimo hlavní příběh je možné plnit i vedlejší úkoly, sbírat různé sběratelské předměty, likvidovat základny a sklady nepřátel, nebo „jen“ pomáhat newyorské policii s potlačováním kriminality. A zde již budeme o něco více kritičtí.

Odhalování mapy se nedělá ničím jiným než aktivováním vysílacích policejních věží, jako tomu je prakticky v každé generické hře s otevřeným světem. Bohužel se tvůrci vydali cestou tohoto přežitku, i když je příběhově vysvětlená. Za druhé se několik vedlejších misí změní v následné sbírání předmětů, čištění oblastí a podobně. Je opravdu škoda, že tvůrci nezvolili pro vedlejší mise spíše kratší příběhy pro „menší“ Spider-Manovi nepřítele, ale i takových misí se zde dočkáme. Je jich jen málo.

Mimo tyto aktivity je zde i Peterova regulérní vědecká práce, ke které se může uchýlit a řešit malé logické úkoly. Tato změna, je velmi příjemné zpestření od té hlavní pavoučí složky a chválíme tvůrce za takový směr, jelikož je to opět přiblížení toho, že i superhrdinové mají jiný, než svůj akční život.

Je libo vylepšení?

Za tyto vedlejší aktivy kromě zkušeností dostává hráč různé tokeny. Ty následně slouží jako „měna“ pro nákup gadgetů, jejich vylepšení, obleků a modifikátorů do nich. Modifikátory je možné vybrat až tři a upravují například poškození v soubojích, odolnost proti oslepujícímu granátu a jiné. Variant je poměrně hodně a každý si tam najde svou kombinaci.

Odemykání obleků má pak dvojí výhody. Za prvé je možné si najít svůj oblíbený outfit, pokud by se někomu nelíbil nový s bílým znakem, za druhé má (téměř) každý oblek nějakou specifickou vlastnost. Ty ale nejsou vázány k oblekům, je tedy možné si zvolit oblíbený vzhled, ale vlastnost použít z jiného.

Opět je zde velmi pestrá variace od zrychleného nabíjení soustředění, pro okamžitou likvidaci nepřátel a uzdravování, po dočasnou imunitu proti střelám od nepřátel apod. Nám například přišla nejvíce zajímavá varianta hlášek, která je v souboji de facto úplně zbytečná, ale už tak příjemně ukecaného Spideyho ještě více zikoničtěla.

Zároveň nesmí chybět ani levelování. Maximální úroveň je 50, přičemž za každý level dostane hráč jeden bod, který je následně možné utratit ve stromu vlastností. Krom toho se na každé úrovni vylepší nějaká pasivní schopnost, například maximální počet zdraví, rychlost pochybu na pavučinách a podobně. Standardní základní RPG prvky. 

Živoucí město

Jednou z největších otázek bylo, jak moc živé bude městské zasazení. Obavy mohou jít stranou, jelikož pískoviště je příjemně živé, doprava funguje, stejně jako civilisté. Samozřejmě při velmi blízkém zkoumání se najdou určité mouchy, ale pro běžné hraní je město tak akorát zaplněné a i jeho pozorování není pro oči bolestivé. 

Jakmile se Spidey dostane na ulici, lidé ho oslovují, fotí si ho, fandí mu, ale také mu mohou zanadávat, vyčítat jeho bezhlavost a tak dále. Občas je možné s lidmi interagovat, takže si Spider-Man plácne, udělá selfie, nebo mu kolemjdoucí nahlásí třeba nedaleko probíhající loupež.

Grafika je naprosto skvělá. Proti prvotním videím se toho moc nezměnilo, v některých scénách možná ubylo trochu detailů, přesto je svět opravdu skvěle propracovaný a je radost se do něj ponořit. Velmi hezkým detailem je, že při lezení po stěnách domů, nejsou okna ve většině případů pouze textura, ale 3D místnost s texturou pokoje, což je mnohem více živé a vypadá to opravdu parádně.

Je to skutečně "Úžasné"?

Má tedy Marvel’s Spider-Man šanci uspět a případně založit novou sérii? Absolutně ano. Marvel se konečně dočkal pořádného zpracování, na které se čekalo opravdu dlouho. Hra má skvělý fungující příběh, který táhne spousty nepovinného obsahu a již nyní je oznámení dodatečný obsah, který se bude po další tři měsíce přidávat a přinese další příběhy.

Za poslední zmínku stojí quick-time eventy, které sice ve hře jsou, ale není jich mnoho. Občas se objeví v akčních scénách, aby se udržela filmovost. Přes hlavu však nepřerostou, a není tedy nutné se obávat, že by se snad jednalo více o „film“ než hru. Důležitou informací na závěr je zdůraznění české lokalizace v podobě titulků, přičemž se překlad opravdu povedl, takže si hráči příběh užijí se vším všudy.

Dohrání na 100 % nám zabralo okolo 40–50 hodin herního času a byla to opravdu zábavná jízda. Svět obsahuje nespočet odkazů na Marvel univerzum (např. Avengers Tower), Spider-Man neustále hláškuje, vtipy nezní lacině a po dohrání jsme měli vážně pocit, že bychom si ihned rádi dali pokračování. Snad bude stejně tak dobré, ne-li ještě lepší. 

Verdikt

Pavoučí muž má zpracování, kterému lehce ubližuje přehršel sbíracích úkolů na úkor příběhových, odhalení mapy pomocí policejních vysílačů, zbytek je ale naprosto skvělý a je radost ho hrát. Stát se hrdinou nikdy nebylo úžasnější.