Než se ale dostaneme k samotnému titulu, pojďme se podívat do minulosti (technicky vzato do budoucnosti) na jeho předchůdce War of the Roses, ke kterému se spolu s Chivalry budeme v průběhu recenze často odvolávat.

War of the Roses byl kvalitní titul, který si bohužel vybral špatnou dobu na své vydání. Před Chivalry měl sice chvilkový náskok, ovšem to si svým příchodem získalo popularitu a všeobecný pozitivní ohlas, se kterými zašlapalo růže. Nezahubilo je, ale daleko k tomu nebylo, což byla do jisté míry škoda, protože se domníváme, že šlo o opravdu povedenou hru.

Ale zpátky k Vikingům. War of the Vikings publikovalo studio Paradox Interactive a vyvíjeli lidi z Fatshark, čili stejná sestava jako minule, zdali ovšem přinesla lepší výsledky, je diskutabilní.

Na operačním sále

Nastíníme situaci - právě jste dosáhli požadované úrovně, abyste si mohli postavit svojí vlastní třídu bojovníka (pamětníci z War of the Roses jsou natěšení dvakrát, protože ví, že je čeká pečlivá práce s různými statistikami). Možností úprav vaši postavy vzhledově neubylo, snad jich i přibylo, ale pokud se chcete věnovat nějakému pečlivému srovnávání zbraní, tak máte smůlu, protože je vybíráte takřka naslepo.

Na jednu stranu to není tak velký problém, protože zbraně ve hře by se daly doslova spočítat na prstech jedné ruky, a tak veškeré věci, které máte na výběr, dělají povětšinou to samé. Informace jsou tak limitované, že někdy nepoznáte, jestli opravdu kupujete nový nástroj smrti nebo jen pouhé přebarvení původní zbraně. Je to nešťastně provedené zjednodušení od původní hry, které je sice pro nováčky do jisté míry přívětivé, ale zároveň i matoucí. 

Do boje! (za slávu a za slaninu)

Další zastávkou hry je bojiště. Souboje jsou opět laděný do stylu známého z Mount and Blade, tedy máte k dispozici tři směry, do kterých můžete švihat, a stejně tak máte tři směry, kterými můžete blokovat nepřátele. Novým přídavkem jsou speciální unikátní útoky pro každou třídu. Pokud nemáte štít, tak jsou nevyblokovatelné a úspěšný zásah přivodí cíli nekompromisně okamžitou smrt. Jeho provedení není ovšem časově úplně úsporné a po celou dobu jeho vykonávání jste zranitelní prakticky čímkoliv.

Plynulost a zábavnost soubojů je podtrhována zejména úžasnými animacemi, které celou hru doprovázejí. Nejlepší je samozřejmě boj muže proti muži, k němu ovšem ne vždy dostanete příležitost a v leckterých situacích se spíše chopíte klasického luku či házecích zbraní. Ale upřímně, hra o Vikinzích spíše vyzívá k pořádným sekerám a k jejich zarážení do lebek.

Mapy jako takové kvalitativně dost zaostávají. Hlavním důvodem je jejich nepřizpůsobivost velkému počtu hráčů, ale někdy jsou obecně špatně nadesignované a ve výsledku i téměř nehratelné. Nejsou takové všechny, o tom není pochyb, ale bohužel počet dobrých a špatných map je tak stejnoměrný, že vám ty horší stěží uniknou.

Ze hry zmizely souboje na koni, které War of the Roses dělaly tak dynamické a živé (a doháněli k šílenství nejednoho hráče). Ze hry také vymizely původní popravy (což pokud vezmeme v úvahu zasazení, nedává valný smysl), nepřátele je ale i tak stále možné dorazit poté, co dopadli na zem, a zamezit jejich oživeni. Nejedná se tedy úplně o závažný problém, jako spíše kosmetickou vadu, ale možnost, kterou nabízel předchozí titul, by se přece jen hodila. 

Konec dobrý, všechno dobré?

Řekněme ale, že nejste s původním titulem příliš obeznámeni, a tak vám může být celkem jedno, co bylo, ale už není. Potom by se přeci dalo říct, že je všem problémům konec, ne? Ne. Tady problémy teprve začínají.

Sámy za sebe mluví například nešvary netcodem. Zbraně často nepřítelem projedou bez toho, aby způsobily nějaké poškození, hráči s pingem nad 100 poskakují po mapě a podobných neduhů je více. Pokračovat můžeme se spawnovacím systémem. V určitých modech jste do hry vnořeni zcela chaoticky, a to většinou přímo do hloučku hordy nepřátel, kteří vás velmi rychle zlikvidují. Jen občas se vám poštěstí, že se zjevíte někde, kde je alespoň trošičku poklidněji. 

Čas od času jste také vyhozeni ze hry bez uvedení jakéhokoliv důvodu, na monitoru se objeví černočerná tma a znenadání stojíte v hlavním menu. Je to sice problém, který se vyskytuje zřídka, ale zato je velmi otravný. Korunu tomu celé nasazuje občasné zamrzání, které sice trvá po dobu jedné až dvou sekundy, ale podobný problém by v takovém titulu neměl být přítomen vůbec.

Mluvíme hodně negativně, bohužel však oprávněně. Zásluhy si titul odnáší z grafického zpracování, které vypadá vskutku pěkně, je v něm cítit smysl pro detail vaší postavy i terénu, animace jsou výtečné, a je radost se na ně dívat.

War of the Vikings je šablonově opsané War of the Roses, až na to, že se v něm nachází mnohem méně obsahu, možností, místy působí nedodělaně, a ač jsme si jej užili, tak by nám bohatě stačily staré dobré války růží. Pokud někdy zahlédnete War of the Vikings ve slevě, tak už by se dalo polemizovat nad bezpečnou koupí, aktuální obsah ovšem za plnou cenu 24 eur nestojí.

Verdikt

Titul má zaručeně své klady a dokáže zabavit, problémem je, že má také nepřehlédnutelné problémy a v obsahu zaostává za konkurencí, a tak nejlépe uděláte, pokud zvolíte raději
War of the Roses.