Nová adventurní série The Wolf Among Us zaznamenala úspěšný start. První epizoda spojila noirovou prezentaci s postupy hardboiled krimi a pohádkovými charaktery a vrhla nás do víru událostí, na jehož konci jsme si mohli být jistí jenom tím, že se jednalo teprve o předvoj skutečné tsunami.

Epizoda dvě s názvem Smoke & Mirrors navazuje tam, kde jsme to posledně zapíchli závěrečnými titulky, umírněností akce přidává váhu dozvukům předchozího děje, a ačkoliv se upřednostněním vyšetřování a dialogů před quick-time eventy může jevit méně nabitě, disponuje dostatečně silnými zvraty i emotivními momenty, aby v kombinaci s nádechem thrilleru při srovnání s Faith dosahovala kvalitativně stejné, ne-li vyšší úrovně. 

Pátrání bez kompromisů

Do Bigbyho kůže se tentokrát vžijeme v momentu, kdy sedí ve výslechové místnosti na policejní stanici a hned během rozhovoru s naproti sedící důstojnicí je jasné, že neztratil nic ze svého charismatu – cynické věty z něj padají jako dřevorubec z druhého patra. Tedy pokud chcete. 

Ve vazbě si však vlk strážný postav z dětských příběhů dlouho nepobude, má totiž lepší věci na práci. Třeba dostat informace z vlastního podezřelého, vyspravit interiér bordelu s neobyčejnými pracovnicemi nebo ohledat tělo, které vyplavila řeka a jež podezřele pasuje k nedávno nalezené hlavě na schodech před domem fabletownských občanů.

Zlej polda a zlej polda

Skoro netřeba říkat, můžete se těšit na řadu pasáží prověřujících vaši morálku, a to pochopitelně v klasickém duchu produkce Telltale. Hra vás klidně nechá zastavit Modrovouse mučícího vězně, jen abyste s podivnou ironií mohli nastoupit na jeho místo a nechat zvíře tam uvnitř převzít otěže. Situaci samozřejmě lze řešit jinou cestou, ale znáte populární úsloví Když to nejde silou...

Podobně existuje i více způsobů, jakými může vyústit ne zrovna přátelská rozmluva se zaměstnavatelem Hloupého Honzy a Malé mořské víly Gorgiem Porgiem, jak lze volit otázky pro vystrašeného syna pana Žabáka, jenž se během nelegálního jednání stal svědkem stresujícího zločinu, nebo s jak moc velkou empatií sdělit pozůstalé, že už asi nemá žádné sourozence.

Kamera, klapka

Scenáristé přišli s řadou zajímavých situací, v nichž vás nechají pořádně vykoupat, což jim vždycky šlo nejlíp. Omezení akčních sekvencí na jednu a půl přesdržky tak není vůbec na škodu, stejně jako prakticky stoprocentní přerod v čistě interaktivní film (pamatujete, jak jsme minule mluvili o tom, že The Wolf Among Us skoro není hra? Tak teď už vůbec není hra.), s čímž koresponduje délkou průměrné stopáže jednoho celovečeráku.

Nebraňte se tomu a užijte si příběh. Stojí za to sám o sobě, nemluvě o spojení s výbornou audiovizuální stránkou v jeden kompaktní celek, který má všechno, co moderní noir potřebuje – nekompromisního hrdinu, jenž vypadá, jako by se po dvoudenním zátahu probral v příkopu, ponuré scenérie a špinavé interiéry, bulvy vypalující neony, postavy s pohnutými charaktery, jež vám za dobré slovo leda ukážou prostředníček a dobře zvolenou hudební složku. Jenom kdyby tak ty hráčské volby kdyby měly větší dopad...

Verdikt

Inspirace v románech o policajtech ze staré školy je znát a neortodoxní postupy Bigbymu sednou jako břitva na krk. Míň akce, víc filmových dialogů, působivější zvraty a zvrácenější morální dilemata? Všemi deseti.