Na první pohled běžná růže je něčím speciální. Díky spojení biologie a elektroniky totiž vede elektřinu a posouvá celé odvětví o řádný kus kupředu. Mluví se o generování elektřiny v rostlinách, ale možná i "pěstování" počítačů.

Objev spatřil světlo světa tento rok ve švédských laboratořích. Magnus Berggren, profesor organické elektroniky na univerzitě v Linköpingu, vede tým, který sestavil funkční elektrický obvod z běžné zahradní růže tak, že její "žíly" naplnil vodivým polymerem.

Experiment otevírá dveře elektronice integrované přímo do rostlin, stejně jako myšlence na generování elektřiny prostřednictvím těchto živých organismů. První překážkou, kterou musel tým vyřešit, byl způsob, jakým dostane vodivý materiál do těla rostliny. Podmínkou byla rozpustnost materiálu ve vodě, dobrá elektrická vodivost a schopnost rozšířit se do těla rostliny skrze její cévní systém (tzv. xylém), kde utvoří jakési dráty. Většina materiálů se v průběhu pokusů ukázala být pro růži toxická, případně nevytvářela požadovanou strukturu a ucpávala rostlinu. 

Nakonec našli materiál nazvaný PEDOT:PSS, což je polymer používaný například k ochraně analogových filmů k ochraně před statickou elektřinou. Zajímavé na materiálu je, že při smíchání s dalšími biologickými sloučeninami jeho vodivost roste.

Do materiálu vědci růži ponořili, aby nasála do svého vnitřního ústrojí materiál a postupně jej rozvedla stejným způsobem, jako když rozvádí živiny. Po několika dnech vědci mohli spatřit, jak se uvnitř růže gel rozvedl. „Když mi kolegyně ukázala ty nádherné snímky z mikroskopu, hned jsem pochopil, že bychom z toho mohli vytvořit obvody,“ zmínil Berggren. „Vodivost a tvar vnitřní struktury byla ohromující.“

Tým nakonec využil cévní struktury (xylemů) uvnitř rostliny k vytvoření tranzistoru, což je dnes základní polovodičová součástka nezbytná k fungovaní počítačů. V druhém experimentu zase PEDOT vtlačili rostlině do listů a pouštěli do ní proud. V závislosti na voltáži pak docházelo ke změně barvy listu.

Ačkoliv je to velký krok kupředu, stále není vyhráno. Rostlina s uříznutými kořeny a listy zkrátka není ideální příklad živého systému. Stávající elektroniku vyrábíme z valné většiny z kovů a plastů, což zatěžuje naší planetu. Toto by mohl být krok k udržitelným technologiím. Snem vědců je kontrola látek a procesů uvnitř rostliny tak, aby jí mohli ovlivňovat i bez využití genetického inženýrství.

Jako první příklad tým zmiňuje průmysl s papírem, kde by díky tomu mohlo dojít k lepší kontrole nad růstem stromů apod. Elektronická růže je podle Andrewa Adamatzkyho z laboratoře Bristol Robotics „skvělý pokrok v oblasti živých technologií - hybridu wetware a hardware.“ (wetware je výrazem pro počítače v biologické formě, pozn. red.)

„Ve velmi vzdálené budoucnosti - ani my, ani naše děti to nezažijí - budeme schopni počítače pěstovat,“ ukončuje vše Adamatzky. Až si tak říkáme, jak je to všechno fascinující a děsivé...