Kolik miliard lidí dokáže Země ještě uživit? Z historických záznamů se lze dozvědět, že úvahami o optimálním počtu obyvatelstva třeba v městských částech se zabývali již ve starověku. Pravda, často se o tom nemluví. Veškeré snahy vyvolat diskusi o tom, že lidí je na Zemi moc, totiž velmi často vedou k obviňování z rasismu, sobectví. Jenže ten problém tu je a týká se všech bez rozdílu rasy, pohlaví a národnosti. Přelidnění bude mít čím dál tím větší vliv na světové ekonomiky a na chování společnosti obecně, včetně etických a morálních otázek, pokud nenastane efektivní řešení.

Přelidnění je stav, kdy prostředí neposkytuje dostatek zdrojů pro obživu populace.

Podle worldometers.info dosáhla světová populace k 1.7.2020 7,8 miliardy lidí, což znamená, že lidská populace roste rychlostí jedné miliardy za 12 let. Světová populace soustavně roste hlavně díky pokrokům v medicíně a zemědělství. Příčinou přelidnění může být nárůst plodnosti, pokles úmrtnosti, nebo vyčerpání zdrojů. A právě vývoj a pokrok vědy a techniky by se mohl stát osudným pro lidstvo. Žijeme v konzumní době, žijeme v době přebytku. Větší populace dopadá více na spotřebovávání zdrojů.

Mnohé země, jako třeba Indie či Čína, v minulosti přijímaly různá opatření, aby zabrzdily prudký nárůst vlastního obyvatelstva. Nejznámějším takovým opatřením je politika jednoho dítěte. Vedle toho existuje pronatalitní populační politika, která je často nábožensky motivovaná a proti ní stojí antinatalismus. Je to ale k něčemu užitečné?

Pokud totiž má dojít k řešení nadcházející globální krize, bude nutné, aby se vyspělé země podílely na efektivním rozvoji těch nevyspělých - jinými slovy - vyspělá společnost sebe ochrání tím, že vzdělá a zlepší životní úroveň celosvětově, aby i ostatní chránili a chápali životní prostředí jako něco společného, co člověka sytí a chrání tím sami sebe.

Je otázka, co si kdo pod tím představuje, ale velmi neefektivní je řešení následku a nikoliv příčiny rozvojové země. Na jedné straně planety lidé třídí plasty a vůbec recyklují a na té druhé plasty a jiné odpady končí ve velkém množství v moři, což představuje další kolečko do celkového soukolí nezpečí, která ohrožují existenci lidstva.

Je s námi konec?

I když se může zdát, že se jedná o nevyhnutelnou apokalyptickou hrozbu, jak se tvrdilo ještě před nedávnem, teoretických modelů k obživě lidstva na planetě je mnoho a jsou spíše pozitivnější, avšak za dodržení několika podmínek. A to když by lidstvo dokázalo přijít na způsob, jak efektivněji využívat přírodní zdroje, nemuselo by je vyčerpávat tak intenzivním a někdy i drastickým tempem jako dnes a někdy kvůli vidině rychlého zisku. 

Řada vědců a odborníků dnes tvrdí, že v budoucnu žádné problémy s nedostatkem obživy nehrozí, protože planeta je bez potíží schopna uživit mnohem vyšší počet populace než současných téměř osm miliard lidí. Černou kaňkou toho všeho však zůstává, že jsme se nenaučili zacházet se zdroji rozumně a kvůli nesmyslnému plýtvání končí jídlo místo v žaludku v popelnici.

Otázkou pak zůstává, zdali jsme jako lidstvo či společnost schopni vzájemného respektu a pochopení, že jsme všichni na jedné lodi.