Vize říkají, že do několika let by mělo být připojeno přes miliardu uživatelů a pokryto 20 % veškerého mobilního provozu, objem měsíčně přenesených dat 100 exabytů (10^18 bytů) a počet připojených zařízení až 10x tolik, co mobilních telefonů. Pojďme se tomu zázračnému 5G podívat na zoubek.

Technologie

5G chce vyhovět každému rozdělením standardu na 3 podčásti. Širokopásmovou mobilní (eMBB), vysoce spolehlivou (URLLC) a pro komunikaci strojů (mMTC).

První část (eMBB) si převezme frekvence po odstupující televizi a nabídne větší rychlost. To zní fajn, ale taky je tady největší problém a to pokrytí. Kratší vlny se nešíří tak dobře a odhadem na pokrytí stejného prostoru bude potřeba 20x více vysílačů. Sice kratší vlny umožní vícenásobné antény a jsou zde i další technologické výhody, ale pořád mluvíme o ohromných investicích do infrastruktury a časově náročné výstavbě. Takže vše zřejmě nepůjde tak rychle, a tak hladce.

Druhá část (URLLC) má v plánu pokrýt potřeby tam, kde je třeba robustnost. Použití jiné modulace zvýší odolnost přenosu a s nízkou latencí je vhodným kandidátem pro autonomní auta nebo lékařské přístroje, kde je spolehlivost kriticky důležitá.

Poslední část (mMTC) míří na komunikaci mezi stroji. Nabízí možnost připojit velké množství zařízení s dostatečnou rychlostí, nízkou latencí a energeticky nenáročně bez přetížení sítě. Internet věcí (IoT) stojí na těchto pilířích a umožní realizovat chytré město, domácnost, nebo továrnu.  

Praxe a čísla

Každého správného fandu IT zajímá, jak je to s těmi parametry. Teoreticky oproti předchozí generaci došlo k výraznému zrychlení datového toku na 20 Gb/s. U předchozí generace bylo teoretické maximum 300 Mb/s. Jenže rozdíl teorie a praxe může velký. Zmíněních 300 Mb/s jsme schopni dosáhnout jen v kontrolovaných laboratorních podmínkách.

Spuštěné testovací vysílače 5G v Česku reálně nabízí maximální rychlost lehce přes 500 Mb/s a průměrnou rychlost okolo 300 Mb/s. Pro porovnání maxima 4G se pohybují okolo 100 Mb/s a průměr 20 Mb/s.

T-Mobile spustil testovací vysílače ve stanicích pražského metra, které zatím běží na stejných vlnových frekvencích jako 3G a LTE. Tyto frekvence umožní lepší pokrytí, ale mírně limitují rychlost. O2 uvádí u testovacích vysílačů v Kolíně s podobnými výsledky, že rychlost bude navyšovat. Vše tedy nasvědčuje tomu, že dojde ke zlepšení.

Bezpečnost

Další velkou výzvou bude zabezpečení sítě. Bezpečnost je velké téma a řeší se i na mezinárodní úrovni. USA nebo Evropská unie zařadila 5G do kritické infrastruktury. To se ale týká převážně budování sítě. Podívejme se spíše na technologické slabiny. Například Evropská agentura pro kyberbezpečnost vydala prohlášení o rizicích 5G. Zpráva zmiňuje šest oblastí rizika a důrazně varuje před podceněním zabezpečení.

Obecně 5G přebírá slabiny předchozích generací, což by mohl být velký problém. Jádro je postaveno na 4G a některé protokoly jako SS7 jsou dokonce převzaté z 2G/3G.

Slabinou je například možnost zablokovat komunikaci (DoS), kterou využili hackeři v roce 2016, kdy odstřihli internet pro většinu východního pobřeží USA. K dalším slabinám patří možnost zachytit přenos, přesměrovat datový tok na alternativní server, získat informace o poloze nebo třeba uživateli vybít baterii. Mnoho bezpečnostních trhlin vznikne i při zavádění a nastavování technologie, kdy se podcení důkladné bezpečnostní testy a často je i na straně uživatele velmi nízká úroveň zabezpečení.

Budoucnost

5G má nesporné výhody a je to velký technologický pokrok, ale je zde spousta výzev, především z oblasti bezpečnosti, které je potřeba překonat. Ty zřejmě zbrzdí opravdu masivní nástup 5G v nejbližších letech. Všechny možnosti a pozitiva ale slibují zajímavou budoucnost, která jistě přijde, jen možná ne tak brzy.