Naprostá většina těchto her si žádá podporu publika na Kickstarteru nebo Steam Greenlight. Protože jde ale často o takové nesmysly, až zůstává rozum stát, herní komunita už jen proto, jak moc šílený tento nápad je, vývojáře podpoří. V podstatě tak samotní hráči odstartovali novou éru vývoje her a my v redakci sedíme a děsíme se toho, kdy tyhle kousky budeme muset začít recenzovat.

Když vývojářské studio Focus Home Interactive přispěchalo na trh s regulérní hrou s poměrně silným marketingem, Pro Cycling Managerem, mysleli jsme, že nic horšího už nás potkat nemůže. To se ovšem psal rok 2011 a netušili jsme, jak moc se mýlíme, i když první položka v našem seznamu rozhodně zábavnější je.

Ze života kozy

Neděláme si z vás kozy, tohle je simulátor kozy. Zavzpomínáte-li na rok 2008, možná se vám vybaví fakt, že se v kinech, a konec konců i v televizi, objevila kreslená pohádka z české produkce - Kozí příběh (ten má shodou okolností na svědomí bývalý herní vývojář). Kdo ví, třeba měl snímek úspěch i v zahraničí a právě na základě tohoto animovaného filmu si někdo usmyslel, že hra ze života kozy by nemusel být úplně špatný nápad.

A tak na nás jednoho jarního dne roku 2014 na Kickstarteru vyskočila zbrusu nová kampaň, hledající peníze na podporu Goat Simulatoru. Původně jsme informaci vůbec nebrali vážně a neplánovali jsme se o ní s vámi podělit, to jsme ovšem se střízlivým pohledem na věc nevěřili tomu, že se titul chytne. Svou chybu jsme tedy vzápětí napravili a musíme konstatovat, že vás hra zaujala taky. Nebo alespoň její koncept. Možná právě proto, jak je absurdní.

A co že je tedy náplní hry? Pokořování zákonů fyziky, bugů, demolice všeho, co je v dohledu a kaskadérské kousky vašeho rohatého mazlíčka. To vše ve fauně města, jehož obyvatele terorizuje jinak celkem neškodné zvířátko.

Simulátor čekání na autobus

Dalším výkvětem ve světě her je Waiting For The Bus Simulator 2014. Pokud toho nemáte v reálném životě dost, rozhodně si tenhle kousek opatřete, čekání na autobus si totiž užijete dosyta. A pozor, spoiler - nedočkáte se. 

Jak se můžete přesvědčit i v přiloženém videu, jedná se o akční first-person adventuru a náplň hry je opravdu bohatá. Jako anonymní hrdina neurčitého pohlaví postáváte mezi sloupkem označujícím autobusovou zastávkou a dřevěnou lavičkou z krásné a pevné surové dubové kulatiny.

Vyzdvihnout musíme i precizní grafické a světelné efekty, vedro z okolní pouště doslova pocítíte na vlastní kůži a vzhledem k vysoké koncentraci prachu si možná i zakašlete. Hru tedy nedoporučujeme alergikům. Ocenit bychom rozhodně měli i působivý příběh autobusového spojení číslo 63.

Simulátor šutru

Kámen, ten tvrdej chleba má. Tuhle hru ocení především geologové, uniknout by ovšem neměla ani nám ostatním. Na základě hraní si totiž konečně uvědomíme, jak náročné je být nerostem a jak těžce se takový život žije. Vydobýt si své místo na hromadě kamení vůbec není lehkým úkolem. 

Hra však obsahuje podprahově i další vzdělávací hodnotu a tentokrát míří na širokou veřejnost. Jedná se pochopitelně o problematiku menšin a začlenění se do společnosti. S Rock Simulatorem 2014 tak poznáme, jaké to je být jedinou žulou mezi pískovci, ale i vyvrhelem na samém konci světa.

Jaké to je, když nás někdo jen tak odhodí do trávy, kde budeme bojovat sami za sebe, bez kontaktu s dalšími kamennými přáteli, třeba i celá staletí, než nás zvedne malý hošík a z nějakého divného důvodu s námi mrskne do vody, protože chtěl házet žabky.

Boj se závislostí na cigaretách

Další z řady "propracovaných" simulátorů, který vás přes to všechno unudí k smrti, je simulátor kuřáka. Ale ne ledajakého kuřáka, v tomhle titulu je náš avatar pořádně závislý. Celý děj se odehrává v kanceláři společnosti, v níž jsme zaměstnáni.

Protože pracujeme velice tvrdě, potřebujeme občas doplnit energii, v tomhle případě dávku nikotinu. Až nám tedy přítomný ukazatel dá signál, odebereme se do "kuřárny", kde potřebu látky v krvi ukojíme. A tak to jde dál a dál, až nám cigarety v krabičce dojdou. A tady už se dostáváme k hlavní zápletce příběhu.

V momentě, kdy nemáme vlastní kuřivo, musíme jej hledat po kanceláři i přilehlých místnostech. Ostatní zaměstnanci si ho občas schovávají na neobvyklá místa, to pro nás ovšem nepředstavuje žádnou překážku. Když ale vyčerpáme i tyto zásoby, jde už opravdu do tuhého. Ukazatel potřeby nikotinu nám značí alarmující stav a naše agrese stoupá.

Běháme tedy po firmě, obracíme stoly vzhůru nohama, napadáme zaměstnance, házíme květináčema, rozrážíme dveře a hledáme snad poslední cigaretu planety, která nás může zase na chvíli uklidnit. Dámy a pánové, přestavujeme vám Smoking Simulator 2014.

Simulátor herního redaktora

A závěrem něco, co nám je opravdu blízké, Game Journalist Simulator. Na svědomí ho má redaktor časopisu Forbes, který v magazínu připravuje technickou a herní rubriku. Spolupracovali na hře ale i další herní novináři, například ze zahraničního GameInformeru. Ale mezi námi, na rozdíl od reality, ona to zas taková zábava nebude...

O hře zatím nemáme téměř žádné informace, protože už ale máme vlastní letité zkušenosti, můžeme vám dopodrobna popsat, na čem bude dějství stavět. Zavolá vám šéfredaktor s tím, že pro vás má hru na recenzi. Vy mu řeknete, že hru recenzovat nechcete. On vás však přesvědčí o tom, že hru recenzovat chcete. No, a tak teda chcete. A hrajete. A hrajete. A hrajete. Hrajete tak dlouho, než vám šéfredaktor zavolá s tím, že už je nejvyšší čas na odevzdání článku.

(Ilustrační video)

Jako poslušný redaktor samozřejmě odkýváte, že recenzi najde zítra v e-mailu. A hrajete. Ještě týden nebo dva. Po opětovných telefonátech se tedy vrhnete na psaní článku a jeho odeslání. Tentýž den máte na e-mailu odpověď s tím, že článek se nedá číst a že kobyla je vyjmenované slovo, takže se v něm píše ypsilon. To je dobré vědět. 

Když už se po korekturách dostane článek na web, čtenáři vám v diskuzi vyjádří hluboký nesouhlas s vaším názorem a vymyslí vám spoustu lichotivých přezdívek. Když se nedej bože pokusíte kontrovat, dostane váš komentář -1 a váš už tak malý svět se rázem hroutí. 

A pak přijde herní sucho, tak se rozhodnete napsat tématický článek, nikoliv recenzi, vymyslíte mu chytlavý nadpis, který donutí čtenáře publikaci rozkliknout, a napíšete o tom, že se herní scéna zbláznila a svět ovládly simulátory nudy. V závěru budete psát o simulátoru herního redaktora, kde si uděláte srandu z vlastní práce a zdůrazníte, že podobnost s herní rubrikou CDR.cz je čistě náhodná.