Dlouhé tři roky pracovaly tisícovky stavebních inženýrů na lodi, která měla změnit dějiny. O Titanicu tvrdily, že je nejmodernější, nejbezpečnější a nepotopitelnou lodí.

Byl dlouhý 269 metrů, 28 a půl metru široký, a šlo tak o největší zaoceánskou loď doby. Kapacita lodi dovolila převážet až 2603 cestujících, omezený počet kočárů a automobilů. O provoz lodě a pohodlí pasažérů se staralo 899 členů posádky. Měl být nasazen na pravidelnou plavbu mezi Evropou a Amerikou.

Jak víme, všechno bylo úplně jinak. Titanic vyplul 10. dubna 1912 a ztroskotal hned při své panenské plavbě, když 14. dubna, 20 minut před půlnocí, narazil do ledovce. Ke dnu klesl 15. dubna před půl třetí ráno. Dnes je to 105 let. Do vodního hrobu stáhl 1513 pasažérů a členů posádky, přežilo 711 lidí.

Po nárazu do ledovce vznikla v Titanicu trhlina dlouhá 90 metrů. Otázku, jak je možné, že se tak velký ledovec objevil na jižní polovině Atlantiku, si položili vědci a zjistili, že na vině jsou planety.

Titanic potopil Měsíc se Sluncem

Vědcům nedala spát otázka: Jak je možné, že tak velký ledovec, se kterým se Titanic srazil, se objevil v jižní polovině Atlantiku, kterou loď proplouvala? Na vině je Slunce s Měsícem.

Právě Měsíc se Sluncem totiž svou gravitační silou ovlivňují vodní masy světových oceánů. Nejde o nic jiného než příliv a odliv. Síla těchto jevů se liší podle fáze Měsíce, když je Měsíc v úplňku nebo v novu, je příliv s odlivem nejsilnější.

Pouhé tři měsíce před potopením Titanicu se stalo něco vzácného, co astronomové pojmenovali Příliv tisíciletí. Měsíc neobíhá kolem země stále ve stejné vzdálenosti, a tentokrát byl nejblíže za posledních 1400 let.

Znamená to, že příliv měl takovou sílu, že se v oblasti Grónska začaly trhat obrovité ledovce a vlivem velkých vln zmíněné tři měsíce putovaly až do oblasti, kterou 14. dubna 1912 proplouval Titanic.

Osud Titanicu se tak začal psát už 3 měsíce před tím, než vůbec loď vyplula.

Ženy a děti do člunů, muži přes palubu

14. dubna ve 23:39 hlídka zpozorovala ledovec. Bylo už příliš pozdě, kvůli velké mlze přichází srážka za pouhých 37 vteřin. Titanic předtím zrychlil na plný výkon a začal se otáčet doleva. Ledovec narazil do pravé části trupu. To byla ale fatální chyba. Kdyby narazil čelně, ke katastrofě nemuselo vůbec dojít.

25 minut po půlnoci, to už se psalo 15. dubna, si posádka uvědomila, že loď půjde ke dnu, rozhodla tedy o spuštění záchranných člunů. Těch bylo žalostně málo, několik se jich utrhlo a organizace lidí byla chaotická. Přednostní právo nasednout do člunu získaly ženy a děti. Až po dalších 10 minutách začali radisté vysílat nouzové signály.

Ve 2 hodiny ráno byla příď pod vodou, kajuty 1. třídy se zaplavovaly. O dalších 10 minut později už byla zaplavená polovina lodi. Titanic s lodními šrouby o váze 22 a 38 tun se začíná částečně zvedat do vzduchu.

Po 10 minutách už je kolmo ke dnu. Následuje rozlomení lodi na dva kusy. Části vraku jsou od sebe vzdálené desítky kilometrů. Objeveny jsou 1. září 1985 v hloubce 3700 metrů.

Titanic se rozpadá, vědci mu dávají maximálně čtvrt století

Titanic je právě dnes na dně už 105 let. Trosky leží v hloubce 3700 metrů, žádný z pokusů o vyzvednutí nebyl úspěšný a další se kvůli stavu vraku konat nebude.

Titanic už navíc nelze zachránit, vědci mu dávají maximálně 25 let, pak se prý kompletně rozpadne a rozloží. Může za to bakterie pojmenovaná přímo po lodi - Halmonas Titanicae, která rozežírá ocel.

Využít fenoménu lodi chce britská zážitková agentura. Letos začala svým zákazníkům nabízet exkurze, v ponorce s posádkou dalších 20 lidí. Zájemci musí ovšem nejdříve složit částku přesahující 2 miliony českých korun a projít zdravotními i psychickými testy.

Našlo se jich nicméně takové množství, že letošní ponory jsou beznadějně vyprodané, začnou o letních prázdninách. Místa na příští rok nicméně stále ještě volná jsou.

Konspirační teorie si potopení Titanicu vysvětlují jinak

Je na dně Atlantiku skutečně Titanic? Podle jedné z mnoha konspiračních teorií se jednalo o největší pojišťovací podvod všech dob a v temných ledových hlubinách leží úplně jiná loď.

Zaoceánský parník Titanic vyráběla společnost International Mercantil Marine, která patřila americkému multimilionáři J.P. Morganovi, který financoval třeba stavbu sesterských lodí White Star Line Olympic a Gigantic/Britanic. Náklady ale vedly do takových výšin, že projekt nebylo možné dokončit. Firma byla zadlužená, a aby se z krachu dostala, potřebovala peníze. Ty měla zajistit pojišťovna. 

Titanic podle této teorie na vodě nikdy nebyl. Pouze tou dobou už postavený Olympic, který vypadal téměř totožně, dostal nový název a osudného dne, 15. dubna, měl jít ke dnu cíleně. Veřejnost žila v domnění, že šlo o Titanic, Olympic pluje na moři dál a v roce 1935 byl z provozu kvůli nespolehlivosti odstaven a sešrotován.

Další teorie mluví o variantě, že Titanic se na vodu skutečně dostal. Spíše než nepotopitelná loď, to měla být ale plovoucí rakev. Parník postavený z nekvalitního materiálu, z nýtů, které zrezly už po roce, kdy hotová loď čekala v přístavu na svou první plavbu. Plánem bylo Titanic, na jehož výstavbu došly peníze, co nejrychleji poskládat dohromady a stejně tak co nejrychleji potopit. Pojištěn byl na obrovskou částku, která projektantskou firmu vytáhla z dluhů.

Aby se dosáhlo vyplacení plné pojišťovací částky, bylo nutné držet se určitých pravidel: Loď se musí potopit na širém moři, volat o pomoc, ale nikdo nesmí přijet a zachránit ji, přičemž se musí potopit tak hluboko, aby byla nevytažitelná, a tím zamést za sebou jakékoliv stopy.

Byl tohle skutečný osud Titanicu? Otázka, na kterou asi nikdy nedostaneme odpověď.

Návrat v plné parádě, Titanic II vypluje už příští rok

Připomínáme si 105. výročí potopení Titanicu, věděli jste ale, že znovu vypluje? Titanic II se v těchto dnech staví a od smutně proslulého vzoru bude na první pohled k nerozeznání. Cestující v něm nenajdou třeba ani televizi.

Vyplout má v roce 2018 a náklady na jeho stavbu činí v přepočtu 12 miliard českých korun. Plavidlo vysoké 53 metrů a dlouhé 269 metrů bude mít tři patra. Nabídnou 840 kajut pro 2435 pasažérů a 900 člennou posádku. Některé prvky budou zachovány z čistě historických důvodů, i když nebudou funkční.

Trup Titaniku II nebude nýtován, jak tomu bylo v případě originálu, ale svařován. Namísto parních motorů bude vybaven diesel-elektrickým pohonem a poučí se i z hlediska bezpečnosti. Záchranných člunů bude dost pro všechny na palubě.

Stejně jako exkurze k potopenému Titanicu I, ani plavba Titanicem II nebude pro každého. Určena je pro vyšší vrstvu. Spekuluje se o závratně vysokých cenách lístků. Ty se navíc budou členit podle třídy ubytování. Apartmán v první třídě by se cenově mohl vyšplhat až na 2 miliony korun.

Ohlasy v umění a kultuře

Zkáze Titanicu se věnuje celá řada literárních děl, ale i několik filmových zpracování. Existuje celkem 6 snímků s názvem Titanic, některé z nich jsou dokumenty. Ten nejznámější s Leonardem Di Capriem a Kate Winslet v hlavní roli, představil James Cameron v roce 1997. Odnesl si za něj hned 11 Oscarů.

Snímek provázel oceňovaný soundtrack Back To Titanic Jamese Hornera. Objevila se na něm i nejpopulárnější verze skladby My Heart Will Go On zpěvačky Céline Dion.

Úspěch sklidila také celosvětová výstava Titanic, která nabídla dobové obrazy i unikátní předměty vyzvednuté z vraku lodi. Návštěvníci na jejím začátku obdrží lodní lístek se jménem pasažéra nebo člena posádky, na samotném konci se pak dozví, zda patří na listinu přeživších, či nikoliv. Minulý rok měla výstava premiéru také v Praze.