Stroje putující po povrchu Měsíce, nasávající tuny regolitu a oddělující zrnka vzácného helia-3 – to nezní jako něco, co by se mohlo uskutečnit během našeho života. Přesto se právě o něco podobného pokouší americká firma Interlune, která představila svůj první funkční prototyp lunárního těžebního stroje. A co víc, už má i prvního zákazníka.

V partnerství se společností Vermeer Corporation, známou výrobou zemědělských a těžebních strojů, Interlune testovala zařízení, které zvládne zpracovat až 100 tun materiálu za hodinu. Z něj lze podle propočtů získat přibližně 20 kilogramů helia-3 ročně. I když se zatím jedná jen o pozemní testy, jde o významný milník. Pro představu – skutečný měsíční regolit je sice jiný než jeho pozemní napodobeniny, ale pro vývoj technologie jde o solidní základ.

Proč právě helium-3?

Helium-3 je vzácný izotop helia, který se přirozeně na Zemi prakticky nevyskytuje. Vzniká ve slunečním větru, ale zemská magnetosféra ho účinně odklání. Měsíc takovou ochrannou vrstvu nemá, což znamená, že jeho povrch je helium-3 doslova poset – alespoň podle současných vědeckých teorií.

Tento izotop má řadu uvažovaných využití. Dříve se mluvilo především o jaderné fúzi, ale realističtější scénář v nejbližších desetiletích představuje využití v kryogenních zařízeních, zejména těch, které slouží kvantové výpočetní technice. A právě na tuto aplikaci míří první smlouva Interlune – s firmou Maybell Quantum, jež se zavázala k odběru tisíců litrů helia-3 mezi roky 2029 a 2035.

NASA, kvantové chlazení i čínská konkurence

Interlune nezůstává jen u laboratorních testů. Společnost plánuje do roku 2027 vyslat na Měsíc malou průzkumnou sondu o hmotnosti pod 100 kg, pravděpodobně v rámci programu NASA CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Pokud vše půjde podle plánu, už v roce 2029 by mohla zahájit provoz pilotní těžební stanice.

A dál? V roce 2032 by měl na měsíčním povrchu přistát plnohodnotný solárně napájený těžební komplex o hmotnosti 40 tun, vybavený pěti mobilními sběrači regolitu. Získané helium-3 by se mělo přepravovat zpět na Zemi pomocí raket – například Starship od SpaceX nebo New Glenn od Blue Origin.

Zní to jako plán s mnoha neznámými? Určitě. Ale s rostoucím zájmem o Měsíc, zejména ze strany Číny, která už aktivně hledá měsíční ložiska helia-3, se západní iniciativa může ukázat jako strategicky zásadní.

Zdroj: Shutterstock

Nedávné změny ve vedení NASA a spekulace o jmenování generála Steva Kwasta, silného zastánce lunární těžby, do vysoké funkce, naznačují, že Spojené státy začínají brát myšlenku komerčního využití Měsíce vážněji.

Interlune už získala počáteční investici 15 milionů dolarů a chystá další kolo financování. Odhaduje se, že pro plné rozjetí operace bude potřeba násobně více kapitálu. Ale jak připomínají experti, firma je prakticky jediná, která se čistě komerční těžbě na Měsíci seriózně věnuje. Pokud uspěje, může se stát základem nové lunární ekonomiky.

Je budoucnost ve vesmírném hornictví?

Získávání surovin z jiných těles než Země je dlouholetý sen mnoha inženýrů, vizionářů i politiků. Ale teprve v posledních letech se začíná rýsovat cesta, jak by se tato odvážná myšlenka mohla přetavit do skutečnosti.

Helium-3 má sice omezené využití v současnosti, ale s rozvojem kvantové výpočetní techniky, kryotechnologie a možná i budoucí jaderné fúze, by se mohlo stát extrémně cenným artiklem. Pokud se Interlune podaří celý proces zvládnout – od sběru, přes zpracování, až po dopravu na Zemi – může to být první skutečný krok k využívání zdrojů mimo naši planetu.