V nedávno publikované studii v odborném časopise IEEE Access varují výzkumníci pod vedením Dr. Nasreen Anjum z Univerzity v Portsmouthu, že kyberbiosekurita je dosud zcela podceněná oblast. Zpráva odhaluje šokující skutečnost: pokud zůstane NGS technologie nezabezpečená, stává se lákavým cílem pro hackery, kteří by mohli data zneužít k manipulaci, sledování, nebo dokonce k vytvoření biologických zbraní.

Kybernetická hrozba ukrytá v genetickém kódu

Sekvenování DNA není jednoduchý proces. Zahrnuje celý řetězec propojených kroků – od přípravy vzorku přes samotné sekvenování až po analýzu dat a jejich interpretaci. Každý z těchto kroků využívá sofistikované nástroje, specializovaný software a propojené počítačové systémy. A právě v této složitosti se skrývá slabina.

Výzkum upozorňuje, že každá jednotlivá fáze sekvenovacího workflow představuje potenciální bezpečnostní riziko. Otevřená dostupnost genetických databází, často volně dostupných na internetu, činí tato data extrémně zranitelnými vůči zneužití. Kyberzločinci by mohli využít genetické informace nejen k narušení soukromí, ale také k cílenému sledování či genetické manipulaci.

„Naše práce je varovným signálem. Ochrana genomických dat není jen otázkou šifrování – musíme předvídat útoky, které zatím ani neexistují,“ říká Dr. Anjum. „Potřebujeme změnu myšlení v tom, jak chráníme budoucnost precizní medicíny.“

Zdroj: Shutterstock

Závažnost problému podtrhuje i mikrobioložka Dr. Mahreen-Ul-Hassan, spoluautorka studie: „Genetické údaje patří k nejintimnějším datům vůbec. Když dojde k jejich zneužití, nejde jen o běžný únik dat – jde o ohrožení samotné identity člověka.“

Mezi konkrétní hrozby, které vědci identifikovali, patří například:

• Malware zakódovaný ve formě syntetické DNA, který by mohl infikovat zařízení během analýzy.
• Zneužití umělé inteligence k manipulaci s genomickými daty, což by mohlo ovlivnit výsledky výzkumů nebo diagnostik.
• Techniky zpětné identifikace jednotlivců, i když jsou data anonymizována – tzv. re-identifikace.

Tyto scénáře nejsou fikcí. Jde o reálné možnosti, které vyžadují okamžité řešení.

Chybí spolupráce. Chybí systém

Jedním z největších problémů, které studie identifikovala, je roztříštěnost současných opatření. Neexistuje jednotný přístup k zabezpečení genomických dat. Vědecké obory, které by měly táhnout za jeden provaz – informatika, biotechnologie, kybernetická bezpečnost – často fungují izolovaně.

„Kyberbiosekurita zůstává opomíjeným oborem, přestože hrozí globálními důsledky. Abychom DNA ochránili, musí se spojit lidé z oborů, které spolu zatím téměř nemluví – informatici, bioinformatici, biologové i bezpečnostní experti,“ apeluje Dr. Anjum.

Jak DNA ochránit? Výzkum nabízí řešení

Studie zároveň přináší konkrétní návrhy, jak zvýšit bezpečnost:

• Zavedení bezpečných protokolů pro sekvenování.
• Ukládání dat výhradně v šifrované formě.
• Využití umělé inteligence pro detekci anomálií a podezřelého chování systémů.
• Školení pracovníků a vývoj nových standardů kybernetické hygieny v laboratořích.

Bezpečnost lidského genomu je otázkou, která přesahuje rámec vědecké komunity. Genetická data nesou informace o našich nemocech, původu, identitě i budoucnosti. Pokud se stanou zbraní v rukou těch, kteří je dokážou zneužít, můžeme se probudit do světa, kde bude manipulace s lidským životem běžnou praxí.