V národním přírodním parku Sanquianga u tichomořského pobřeží Kolumbie se odehrává neobvyklá akce. Žralok kladivoun, konkrétně samice druhu Sphyrna corona, plave v plastové nádobě na palubě lodi. Tento žralok, známý místně jako "cornuda amarilla" kvůli svým žlutým ploutvím a zakřivené hlavě, je nejmenším druhem kladivouna na světě. Diego Cardeñosa, mořský biolog z Florida International University, společně s místními rybáři tohoto žraloka právě odchytil, aby mu implantoval akustický marker. Tento marker umožní sledování jeho pohybu po dobu jednoho roku, což poskytne cenné informace pro jeho ochranu.

Cardeñosa se nezaměřuje pouze na kladivouna žlutého. Jeho misí je rozšířit vědecké poznatky pro ochranu žraloků, ať už prostřednictvím lokalizace oblastí, kde tito tvorové žijí, nebo pomocí genetických testů identifikovat druhy obchodované na světových trzích. Žraloci čelí vážným hrozbám v důsledku vysoké poptávky po jejich ploutvích na asijských trzích. Mezi roky 2012 a 2019 tento obchod vynesl 1,5 miliardy dolarů. Vedle toho jsou žraloci často součástí vedlejších úlovků a trh se žraločím masem stále roste, což vede ke každoroční smrti milionů žraloků. V roce 2019 bylo odhadováno, že bylo zabito nejméně 80 milionů žraloků, z nichž 25 milionů byly ohrožené druhy.

Zdroj: Shutterstock

Zákony na ochranu žraloků, jako je americký zákon o zákazu koupání žraloků z roku 2000 a zákon na ochranu žraloků z roku 2011, byly přijaty, aby snížily počet zabíjených žraloků. Tato legislativa vyžaduje, aby rybáři přivedli žraloky na břeh s neporušenými ploutvemi, čímž se má ukončit praxe odřezávání ploutví a vracení žraloků do vody, kde zemřou. Podobná opatření přijalo 94 dalších zemí.

Klíčovým nástrojem ochrany je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES), která zahrnuje 183 členských zemí plus Evropskou unii. Tato smlouva chrání více než 40 000 druhů zvířat a rostlin. Žraloci byli zařazeni do přílohy II CITES v roce 2003, což zahrnuje druhy, které nejsou přímo ohrožené, ale mohly by se jimi stát. Od té doby se seznam chráněných druhů rozrostl na 72.

Vědci, včetně Cardeñosy, vyvinuli genetické testy k identifikaci druhů žraloků obchodovaných na trzích. Použitím techniky DNA barcoding dokážou identifikovat druhy i z vysoce zpracovaných produktů, jako jsou polévky ze žraločích ploutví. Tento test používá krátké sekvence DNA a je účinný i v přístavních podmínkách.

Pro ochranu žraloků je klíčové nejen identifikovat obchodované druhy, ale také sledovat jejich pohyb a populace. Projekty jako Global FinPrint monitorují žraloky v chráněných mořských oblastech pomocí podvodních kamer. První fáze projektu, která probíhala v 58 zemích, ukázala, že některé oblasti jsou úspěšné v ochraně žraloků díky dodržování ochranných předpisů.

Diego Cardeñosa a jeho kolegové jsou optimističtí ohledně budoucnosti žraloků, pokud věda, legislativa a veřejné mínění budou spolupracovat. Ochrana žraloků je nejen důležitá pro udržení biodiverzity oceánů, ale i pro jejich ekologickou roli, kterou hrají v mořských ekosystémech.