Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) zachytili vzácný úkaz. Záblesk světla způsobený černou dírou, pohlcující blízkou hvězdu. Událost byla pozorována v souhvězdí Eridanu, vzdálené asi 215 milionů světelných let od Země. Jde o šesté největší souhvězdí z osmaosmdesáti souhvězdí, která uznává moderní astronomie.

Zachycená destrukce hvězdy byla nejbližší událostí tohoto typu, jakou kdy vědci zpozorovali. Zajímavé je, že k rozpuštění hvězdy došlo procesem přílivového narušení, známého pod pojmem "špagetifikace". Když hvězda putuje příliš blízko masivní černé díry ve středu galaxie, extrémní gravitační tah černé díry hvězdu rozdrtí na tenké proudy materiálu, ze kterého je hvězda složená.

Hvězda důsledkem napínání v takové fázi rozloží na dlouhá, tenká vlákna. Jakmile tyto prameny nasaje černá díra, uvolní silný výboj energie, který mohou astronomové detekovat. A to i stovky milionů světelných let daleko. K měření využívají ultrafialové, optické, rentgenové a rádiové vlny. Kombinace blízkosti hvězdy a správného načasování, jim umožnila zkoumat špagetifikaci v bezprecedentních detailech.

Díky tomu se podařilo odborníkům odhalit, proč je tak těžké tento jev pozorovat. V minulosti byl totiž často zahalen vesmírným prachem a nikdy tak blízko dalekohledům. Na základě studie vědci zjistili, že když černá díra pohltí hvězdu, může vypudit mohutný proud hmoty směrem ven, a ten pak brání ve výhledu. Vyvržení může dosahovat rychlosti až 10 tisíc kilometrů za hodinu.

Tento unikátní pohled za oponu astronomům nabídl první příležitost k odhalení původu stínícího materiálu a možnost celý proces v reálném čase sledovat. "Tato pozorování ukázala, že hvězda měla zhruba stejnou hmotnost jako Slunce, a že asi polovina materiálu skončila v černé díře, která je milionkrát těžší," říká člen výzkumného týmu Matt Nicholl.

Výzkum vědcům napomůže lépe pochopit superhmotné černé díry a proměny hmoty v prostředí s extrémními gravitačními silami v jejich okolí.