Ještě před pár lety to znělo jako sen: Letadlo, které se řítí desetkrát rychleji než zvuk a zvládne přeleťet planetu za jedinou hodinu. Dnes už to není jen vize. Výzkum profesora Nicholausa Parzialeho ukazuje, že klíčová překážka - chování turbulence při extrémních rychlostech - nemusí být tak složitá, jak se dlouho předpokládalo.

Co vědce posunulo dál

Problém hypersonického letu je jednoduchý popsat, ale pekelně těžký vyřešit. Při rychlostech kolem Mach 6 se vzduch zahřívá na tisíce stupňů a mění hustotu, což komplikuje návrh letounů. Dlouho panoval strach, že turbulence v těchto podmínkách jsou úplně jiný vesmír, který potřebuje úplně nový přístup.

Parzialeho tým však pomocí laseru a kryptonu dokázal přesně sledovat, jak se proudění při Mach 6 chová. Ve výsledku se turbulence vlastně podobá té při běžných rychlostech. To potvrzuje Morkovinovu hypotézu - teorii, která se roky nedokázala ověřit.

Zdroj: Shutterstock

Pokud se tato hypotéza dál potvrdí, nebude nutné přepracovat celou aerodynamiku pro hypersonické rychlosti. Inženýrům to umožní navrhovat letouny s menší výpočetní zátěží a reálnějšími náklady. To může znamenat rychlejší vývoj nejen pro vojenské programy, ale jednou i pro civilní dopravu. Let z Evropy do Austrálie během jediné hodiny přestává být pouhou sci-fi rekvizitou.

Zajímavé je, že podobné technologie by mohly otevřít i novou cestu do kosmu. Hypersonický letoun by mohl vystoupat až na hranici atmosféry a pokračovat dál - bez klasické rakety a obřích nákladů.