Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
jojo, v devadesatych letech, ano v minulym tisicileti, byly podobnych clanku spousty a spousty a v tv dokumenty o VR :)
vzpominate si jeste na VFX? no to bylo tehda neco, v brne vedle vystaviste, nevim jak se to tehdy jmenovalo, to meli tak jsem tak byl furt vylepenej a hral jsem na tom dooma nebo descenta, no to bylo panecku neco, 15 minut descenta a pak se pro jistotu posadit a zapalit ciko :)
spomenul som si na ten videoklip od Aerosmith
Jak už tu psal někdo přede mnou to samé v bledě modrém tu už bylo v devadesátých letech. Mám dojem že to dokonce fungovalo i s Amigou. Pravda mělo to mnohem horší rozlišení. Tenkrát byl kromě problému se žaludkem a cenou ještě problém s hmotností toho zařízení na hlavě.
Ano, 20 let trvalo nez se technologie dostala z experimentalniho stadia k necemu, co jde normalne prodavat ...
ne, nebylo to stejne. nemelo to 3D.
Na přelomu roku 2000 jsem se setkal na Invexu s pěknými 3D brýlemi. Nebyly ani veliké, ani těžké. Rozlišení měly sice jen 320x240, ale to se dohánělo velmi dobrým antialiasingem. Pouštěli na nich Motocross madness demo.
Jediná chyba byla vynucená velká hloubka scény. Tedy věc, se kterou si neumí poradit ani dnešní 3D filmaři. Po dvou minutách prostě z toho začaly bolet oči.
První, kdo si s tímto problémem poradil, byl Cameron v Avatarovi - nic vystupujícího z obrazu a dodržení odstupu očí, takže film tolik netrhal zrak.
Doufám, že Rift bude mít možnost regulovat hloubku scény a vzdálenost očí. Tyto dva faktory jsou pravděpodobně důvodem, proč spoustu lidí bolí z 3D hlava. Vzdálenost očí by se měla regulovat na helmě a hloubka scény (tedy vzdálenost virtuálních očí) ve hře. Jinak to bude zase propadák.
Hlavním důvodem, proč lidi bolí hlava je zásadní rozdíl mezi 3D realitou a 3D "virtualitou" spočívající v tom, že zatímco v reálném světě můžeš pomocí očí zaostřít na předmět, který chceš ty, v tom virtuálním už je rozhodnuto režisérem.
Pro mě jsou z tohoto důvodu 3D filmy nekoukatelné v jakékoliv podobě a formě. Jsem ten typ ala Amelie z Montmartru, který u líbací scény pozoruje mouchu za milenci. Bohužel ve 3D je rozmazaná (nebyla to hlavní:-)) a oči se snaží zaostřit, což bohužel není možné.
I u takového Avatara jsem si musel brýle několikrát sundat a bylo mi příjemnější koukat na rozmazaný obraz...
Rozdil mezi filmem a pocitacovou hrou je, ze v pocitacove hre lze sledovat kam koukas a podle toho preostrit.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.