nVidia GTX900 - když neroste výkon, tak alespoň čísla
Že nVidia přeznačuje jsme si zvykli. Že už máme tři architektury v jedné "řadě" už nás také nepřekvapí. Se skřípěním zubů překousneme i čtyřgigového DDR3 okleštěnce. Ale toto...
Já fakt nevím, co na to říct. Označení GTX je prokleté už od samého počátku.
GTX vlastně nezačalo jako GTX. Nejprve přišlo tříčíselné označení, když po dosažení "GeForce 9xxx GTX" nebylo kam jít. Začlo se od nuly, totiž od stovky. Přivítejte GeForce G 100 M.
První přišly do notebooků, a vlastně jenom do notebooků. A to ještě GeForce G 105 M byla jenom přetaktovaná GeForce 9300M G, což byla vlastně GeForce 8400M GS na steroidech. V desktopu se na to nVidia vyprdla, G/GT 100 poslala jen do OEM a to ještě prakticky neviditelně, a začla rovnou s GeForce GTX 200.
GTX 200 v desktopu i noteboocích nebylo však stále nic jiného, než náš přihřátý kamarád Tesla. nVidia již potřetí zrecyklovala stejný čip, lidičky si už počtvrté z něho sedli na zadek. Výkonnostní rozdíl oproti 3. generace starší kartě však nebyl nikterak propastný, což ale jisté skupině lidí bylo jedno. Ti se těšili i na GeForce GT 300.
O GT 300 se neví mnoho. Nedotáhly to výš, než do OEM a low-end notebooků. Škoda mluvit. Už se zdálo, že bude nVidia používat lichá označení pro notebooky a OEM a sudá pro desktopy. To se ale naštěstí změnilo, přivétejme "Termi" GeForce GTX 400.
Ano, počítáte správně, nVidia zvládla použít 5 různých označení, než se dostala k nové architektuře. Konečně tu tedy bylo něco nového a poměrně dobrého, byť si Fermi vysloužilo mnoho přezdívek pro své provozní vlastnosti. Konečně tu byly řady GTX 400 a GTX 400 M. nVidia na chvíli udělala v grafikách pořádek. Museli jsme tedy nVidii odpustit, že GeForce GTX 500 zase nebylo nic nového.
GTX 500 jakožto refabrikaci GTX 400 nemá moc smysl komentovat. Díky refabrikaci šlo o výrazně lepší karty jak po stránce výkonu, tak po stránce provozních vlastností. Řekněme takový Intel Tick-Tock. Naopak tento přístup je velice vítaný. Trochu naděje tomu přidal i Kepler alias GeForce GTX 600.
Architektura Kepler se ukázala jako skvělá. Díky provozním vlastnostem se tak stalo zejména v noteboocích, kam konečně přišla GTX 660 M, na které už se dá ledasco zahrát ve Full HD, aniž byste museli mít notebook typu "cihla", ceny notebooků byly poprvé v historii pod 30 tisíc korun - tehdy dokonce Lenovo zešílelo a udělalo variantu IdeaPadu Y580 za 17 tisíc (my jsme testovali malinko dražší). To bylo do té doby něco naprosto nemyslitelného. Pak zase přišel Tock - GeForce GTX 700.
GTX 700 je aktuální řada a nutno říct, že stále dobrá řada. Refabrikace zase lehce zlepšila výkon a provozní vlastnosti, ale zázrak se nekoná. GTX Titan byl řekonán Radeonem R9 290 s poloviční cenovkou, a to ještě jest GTX Titan spíše virtuální papírovou kartou, zatímco R9 290 je masově a volně dostupná karta. A Titan Z není o mnoho jiný. nVidia má papírové karty v lásce. Vzpomeňme na první prezentaci Fermi...
Na Maxwell se tedy všichni těšíme, jak malí kluci. GeForce GTX 800 už máme v noteboocích, ovšem to si z nás dělá nVidia zase dobrý den. Polovina GTX 800 jsou Keplery GTX 700, potažmo GTX 600. No, i kdybychom toto nVidii odpustili, GTX 800 se v desktopu nedočkáme. nVidia totiž zase přeskakuje, rovnou ke GeForce GTX 900, které spatří světlo světa 19. září.
S GTX900 už je sama o sobě zase na konci rozsahu označení. Dohady o novém označení tedy mohou začít. Já mám malinko strach, že nás Maxwell bude provázet i po celý nový rozsah (nebo jeho většinu). Je směšné, že nVidia zvládne 4 architektury použít hned pro 11 modelových řad, a to ještě číslo 11 není vůbec finální.
A AMD je terčem posměchu, když si sem tam dovolí přeznačit nějakou tu low-end nebo OEM kartu, nedejbože když přeznačí nějaký retailový mainstream...
