V momentě, kdy společnost OpenAI přišla se svým chatbotem nepřinesla do světa jen pokrokovou technologii, ale i celou řadu problémů, se kterými se musí nově některé profese potýkat. Těmi nejvíce zasaženými jsou pravděpodobně pedagogové, kteří mají problém rozpoznat dílo vytvořené umělou inteligencí od díla vytvořené studentem.

Dalším takovým oborem jsou spisovatelé a autoři psaných děl obecně. Jejich díla byla totiž v mnoha případech zneužita k učení chatbota ChatGPT založeného na umělé inteligenci. Nejhorším faktem je, že se vše odehrálo bez vědomí autorů. Právě to je i předmět nového soudního sporu v San Franciscu, kdy se skupina amerických autorů včetně Michaela Chabona, držitela Pulitzerovy ceny, rozhodla zažalovat společnost OpenAI.

Zdroj: Shutterstock

Doslova pak Michael Chabon a další autoři uvedli, že OpenAI zkopírovala jejich díla bez jejich vědomí, aby naučila ChatGPT reagovat na lidské textové podněty. V praxi se jedná už o třetí žalobu v pořadí, se kterou se musí společnost OpenAI vypořádat. Předmět žaloby namířené proti společnostem OpenAI, Microsoft, Meta Platforms či Stability AI je v podstatě vždy stejný, protože jde o porušování autorských práv při školení jejich umělé inteligence.

OpenAI se brání tím, že pro školení své umělé inteligence využivá sice materiály chráněné autorskými právy, nicméně to podle OpenAI spadá do definice tzv. „fair use“. Nikoho pak asi nepřekvapí, že se ChatGPT stal hned ze začátku roku nejrychleji rostoucí spotřebitelskou aplikací v hisotrii a již v lednu překonal magickou hranici 100 milionů aktivních uživatelů. Později byl ale překonán aplikací meta Threads.

Problémem ale je, že právě z těchto děl, jako jsou knihy, hry a články se může umělá inteligence mnoho naučit. A jak autoři přišli na to, že jejich díla byla použita? Jednoduše, protože při zadání dotazu je ChatGPT schopen celé díle shrnout a zároveň umí ChatGPT napodobit jejich styl psaní. Jejich hlavním cílem je získat finanční odškodnění a zákat pro nezákoné a nekalé obchodní praktiky OpenAI.