Čína investuje nemalé finanční prostředky k tomu, aby získala naprostou kontrolu a přehled nad svými občany, mnohdy až za hranice přípustnosti v rámci zachovávání námi známých lidských práv a svobod. Nyní začala monitorovat i mozkovou činnost svých zaměstnanců, a to jak v továrnách, tak v státních podnicích a armádě.

Celá technologie je založena na dvou faktorech. Těmi jsou bezdrátové senzory, které jsou umísťovány do klobouků a čepic pracovníků někdy i bez jejich vědomí. Druhým faktorem pak je systém umělé inteligence, který veškerá získaná data zpracovává, vyhodnocuje a analyzuje. Na základě této analýzy dokáže rozpoznávat různé lidské emoce například vztek, úzkost nebo třeba depresi.

Technologie „emočního dohledu“ je využívána zaměstnavateli pro zvýšení produktivity a ziskovosti. Pomáhá eliminovat krizové a vypjaté situace, určovat délku přestávek, aj. Některé pracovní zařazení vyžadují vysokou míru koncentrace a není přípustná jakákoliv chyba. Proto když systém varuje řídícího pracovníka o stavu zaměstnance, je zaměstnanci navržena přestávka či přemístění na méně rizikové pracoviště.

Tato zařízení byla vyvinuta na univerzitě v Ningbo, přibližně 150 km od Hangzhou. Celý projekt nazvaný Neuro Cap je financován ze státních prostředků. „Zaměstnanci si nejdříve mysleli, že budeme číst jejich mysl. To způsobilo v počátcích jistý odpor. Za nějakou dobu si však na zařízení zvykli,“ vypráví profesor Jin Jia, neurolog na univerzitě v Ningbo. 

Energetické společnosti State Grid Zhejiang Electric Power ve městě Hangzhou na jihovýchodě Číny pomohla tato technologie podle South China Morning Post zvýšit zisk od roku 2014 v přepočtu o více než 6,5 miliard korun. Otázkou je, zda zaměstnanci pracují pod tímto monitorovacím zařízením ze své svobodné vůle a zda vůbec vědí, že jsou monitorováni.