Řecká mytologie se zmiňuje o tvorovy jménem chiméra, jejíž jednotlivé části těla pocházely ze třech různých zvířat. Postupně tento pojem zlidověl jako označení něčeho klamavého či nereálného a z biologického pohledu se jedná o organizmus, který je složený z buněk s odlišnou genetickou výbavou.

Výzkumník Tang Hai, z čínské laboratoře pro výzkum kmenových buněk a reprodukční biologie, oznámil světu, že se mu povedlo zkřížit prase s opicí. „Toto je první zpráva o úspěchu v oblasti chiméry prasete a opice, které jsou poprvé zcela vyvinuty,“ prohlásil. Bohužel podle posledních zpráv tyto chiméry uhynuly týden po narození.

Jeho primárním cílem je pěstovat v tělech zvířat orgány pro lidi, ale sám přiznává, že tento cíl je prozatím velice vzdálený, i když posledním pokusem se k němu významně přiblížil. Hai spolu se svým týmem vypěstovali geneticky modifikované buňky opic, od kterých postupně oddělili kmenové buňky, která pak následně implementovali do embryí prasat čtyři dny po umělém oplodnění.

V rámci tohoto pokusu byly buňky implementovány do více než 4 000 embryí, z nichž se narodilo jen deset malých selátek. Z těchto deseti selátek jen dvě obsahovaly v malém procentu mimo prasečích buněk i buňky opičí. Statisticky řečeno opičí byla jen asi každá tisícátá buňka.

Podobný pokus proběhl již v roce 2017 v Kalifornii, kde byla vytvořena chiméra prasete a člověka, kde každá sto tisícátá buňka byla lidská. Z etických důvodů pak po měsíci byl vývoj embrya uměle přerušen. I když současná věda již umí implementovat cizí buňky do embrya, stále je to poměrně zanedbatelné množství v poměru s tím, které je potřebné pro vypěstování lidských orgánů v praseti.