Hlavní konstruktér čínské mise Tianwen-3 představil v září 2024 na čínské konferenci o průzkumu vesmíru plány na vypuštění dvou těžkých raket Long March 5, které ponesou komponenty pro návratovou misi vzorků z Marsu. Mise, plánovaná na rok 2028, má za cíl shromáždit vzorky z povrchu Marsu a dopravit je zpět na Zemi kolem roku 2031. Vzhledem k tomu, že Čína dokázala své schopnosti při předchozích úspěšných misích na Měsíc, je velmi pravděpodobné, že tento ambiciózní cíl je dosažitelný.

Náročný úkol návratu vzorků z Marsu

Mise Tianwen-3 představuje jeden z technicky nejnáročnějších projektů v oblasti kosmického průzkumu, srovnatelný snad jen s americkým programem Apollo. Kromě složitého přistání na Marsu a sběru vzorků musí Čína vyřešit i otázku bezpečného návratu těchto materiálů zpět na Zemi, a to bez kontaminace jak vzorků samotných, tak i planet Mars a Země. Vědecký cíl je jasný: hledání stop života na Marsu.

Plánované vypuštění dvou raket Long March 5 je klíčovým momentem celé mise. První raketa ponese přistávací modul, který bude vybaven robotickým ramenem a podpovrchovým vrtákem pro sběr vzorků, zatímco druhá raketa bude zajišťovat návrat vzorků zpět na Zemi. Přistávací modul by měl být schopen odebrat vzorky z povrchu i podpovrchu planety, což by zvýšilo šance na objevení případných známek života.

Technologická a vědecká spolupráce

Čína se v posledních letech snaží o širší zapojení mezinárodních partnerů do svých kosmických projektů. Na konferenci hlavní konstruktér mise Tianwen-3 prohlásil, že Čína je otevřená možnosti umístit na své mise i mezinárodní vědecké vybavení a spolupracovat na analýze vzorků po jejich návratu. Podobnou spolupráci Čína už úspěšně rozvinula u svých misí na Měsíc, kde měsíční vzorky z mise Chang’e 5 zpřístupnila mezinárodním vědcům. Předpokládá se, že podobný přístup bude zvolen i u vzorků z Marsu.

Zdroj: Shutterstock

Čína také pokračuje v dalším průzkumu sluneční soustavy. Mise Tianwen-2, zaměřená na návrat vzorků z asteroidu, má startovat již v roce 2025, a čínští vědci mají v plánu také průzkum obřích planet, jako je Jupiter.

Výzvy pro NASA a ESA

Mezitím NASA a Evropská kosmická agentura (ESA) pracují na svém vlastním plánu návratu vzorků z Marsu. Ten se však potýká s problémy v oblasti financování a časového harmonogramu. Administrátor NASA Bill Nelson už dříve varoval, že současné náklady, které dosahují téměř 11 miliard dolarů, a časový odhad návratu vzorků až v roce 2040 jsou příliš vysoké a dlouhé. NASA v současnosti hledá řešení a spolupracuje s předními společnostmi, jako jsou SpaceX a Blue Origin, na nalezení efektivnějších způsobů, jak tuto náročnou misi uskutečnit.

Je jasné, že i přes problémy a zpoždění zůstává návrat vzorků z Marsu pro NASA prioritou. Americký rover Perseverance již sbírá vzorky na povrchu Marsu, které by měly být jednou součástí této mise. Přesto je zřejmé, že Čína je na nejlepší cestě stát se první zemí, která tuto průkopnickou úlohu zvládne.

Co přinese budoucnost?

Čína svými ambiciózními plány dává najevo, že hodlá sehrát klíčovou roli v průzkumu vesmíru v nadcházejících desetiletích. Kromě plánovaného návratu vzorků z Marsu a asteroidů zkoumá také možnosti budování základny na Měsíci. Do roku 2030 chce Čína přistát na Měsíci s astronauty a vybudovat Mezinárodní výzkumnou stanici na Měsíci, což by představovalo další významný krok k vytvoření dlouhodobé lidské přítomnosti ve vesmíru.

Zatímco světové velmoci soupeří o prvenství v tomto novém kosmickém závodě, jedno je jisté: každá nová mise přináší pokrok ve vědeckém poznání, který může posunout hranice našeho chápání vesmíru a samotného života. Ať už bude první vzorek Marsu na Zemi pocházet z americké nebo čínské mise, jeho analýza může přinést odpovědi na otázky, které si lidstvo klade již po staletí.