Zdroj: Shutterstock

V praxi a velmi zjednodušeně by se dalo říci, že kompletně celý internet se vším všudy se nazývá World Wide Web a jsou tři úrovně – veřejná či otevřená, hluboká (deep) a temná (dark). Každý z těchto částí internetu má pochopitelně své výhody a nevýhody a ty si postupně představíme.

Deep Web

Někteří si pletou Deep Web a Dark Web, což ovšem není totéž. V praxi se jako Deep Web označuje ta část internetu či informací a dat, které si můžete volně prohlédnout pomocí klasického www, ale běžné vyhledávače, jako je Google, je zkrátka neindexují. To znamená, že se neobjevují ve vyhledávání a chovají se jako by byly neviditelné. Pokud chcete navštívit nějakou stránku z oblasti Deep Webu, musíte tak znát její přesnou adresu.

Deep Web zabírá více než si myslíte

Deep Web ale nemusí být jen odborné lékařské magazíny, ale mohou to být také obyčejné stránky, které majitel nechce z nějakého důvodu indexovat. V této kategorii bychom také našli webová fóra, která vyžadují nějakou formu registrace. Do Deep Webu patří i obyčejný e-mailový účet, intranety společností, webové stránky vlád nebo třeba také akademický obsah. Tyto weby totiž mají svůj vlastní vyhledávač v rámci stránek, ale externí vyhledávač, jako je Google, tyto weby nezaznamená. Podle odhadů by měl tvořit Deep Web asi 95 % z celého internetu.

Zdroj: Shutterstock

Dark Web

Dark Web neboli temný web je prakticky nejhlubší vrstva internetu. Tato část je umístěna na darknetech, což jsou překryvné sítě využívající internet. Jisté specifikum Dark Webu je, že se na ně dá přistoupit pouze prostřednictvím speciálního softwaru, nejčastěji pomocí prohlížeče TOR – The Onion Router.

Jedná se o část Deep Webu, protože je neindexovaná veřejnými vyhledávači. Na druhou stranu je to trochu problém, protože musíte přesně vědět, kam máte jít. Dark Web je pro složitější přístup velice často využíván a spojován s různými nelegálními záležitostmi. Každý uživatel Dark Webu je zde anonymní a měl by být chráněn speciální šifrovací technologií, která uživatelská data přesměruje přes několik serverů, aby bylo obtížné vystopovat identitu konkrétního uživatele.

Nelegální aktivity

Na Dark Webu je většina služeb nabízena podvodníky či lidmi pracujícími na hraně zákona. Tito lidé vám nabízejí služby, které nemáte šanci za jiných okolností získat. Ne zřídka se ale stává, že po objednání služby a zaplacení v anonymních kryptoměnách vám vaši zaplacenou službu nedodají. Těžko se ale můžete obrátit třeba na policii.

Nejčastěji zde naleznete obchody s drogami, zbraněmi, dětskou pornografií nebo výrobou virů na zakázku. Výjimkou nejsou ani necenzurované záběry týrání dětí, zajatců či zvířat. Některý obsah je ale skutečně až nechutný. Abychom ale všechny neházeli do jednoho pytle, musíme přiznat, že Dark Web je zároveň i prostorem bez vládní cenzury.

Pro obyvatele Číny či Vietnamu to slouží jako prostoro pro svobodné vyjádření svého názoru. Patrné to je i ze snahy BBC News, která je v Číně zablokovaná, dostat se do sítě Tor, aby se vyhnula cenzuře.

Tor – co to vlastně je?

Tor je internetový prohlížeč, ale také software, který je silně zaměřený na soukromí uživatelů. Není to sice jediný způsob, jak se dostat na Dark Web, ale je nejoblíbenějším a ozkoušeným. Důležité je, že umí otevírat internetové stránky končící na .onion, což jsou právě weby umístěné na Dark Webu.

V případě Toru se jednalo na počátku o projekt americké armády, respektive námořnictva, které chtělo zabránit v špionáži Američanů z jiných zemí. Tor dokáže korigovat provoz na internetu ve vícero vrstvách, takže zakryje skutečnou identitu uživatele. Mnoho mediálně známých osobností ho proto využívá i pro přístup k běžnému internetu.

Můžu na Dark Web nebo je to nezákonné?

Prohlížet si stránky, které nezaindexoval Google, rozhodně není nelegální a použít internetový prohlížeč Tor také ne. Co však nelegální je, je shánění nelegálního obsahu a služeb, sledování nelegálních videí nebo shromažďování osobních údajů jiných lidí. Jediným objektivním důvodem, proč jít na Dark Web, je strach z cenzury, který ale v naší zemi více méně nehrozí.

Proto není prakticky žádný důvod, proč byste tam měli jít. Velice snadno se totiž připletete do problému. Stačí jít na stránky např. s dětskou pornografií a rázem se na vás může zaměřit policie. Ta totiž také pravidelně navštěvuje Dark Web a monitoruje činnost v podsvětí.

Jak se na Dark Web dostat?

Pro přístup na Dark Web stačí jediné, nainstalovat si veřejně dostupný internetový prohlížeč Tor a poté otevřít stránku s koncovkou .onion. Problém ale je, že tyto stránky nejsou indexované, takže je nelze vyhledat, že byste zadali třeba prodej drog a našlo vám to 20 e-shopů. Musíte znát přesnou adresu. Pro začátek máme pár tipů:

• HiddenWiki – jedná se o stránku s mnoha odkazy na Dark Webu
• DuckDuckGo – vyhledávač na Dark Webu
• ProPublica – platforma pro novináře
• SecureDrop – bezpečné útočiště pro informátory

Znovu ale upozorňujeme, že vstup na Dark Web je na vlastní nebezpečí a zejména jako nezkušení laici byste měli být opatrní, abyste se nezamotali do něčeho nelegálního. Naprosto bez problémů je pak platforma ProPublica, která jen publikuje novinky, které by normálně měly být cenzurované.